Dotaz:
Prosím o radu, jak ve škole naložit s typem stal se / byl jedním z nejodvážnějších bojovníků. Jde o přísudek se sponou? A pokud ano, jakými větnými členy jsou slova jedním a bojovníků? A jak by tomu bylo, kdyby šlo o podmětovou pozici?
Paní V. Z.

Odpověď ASČ:
Jde o letitý problém, vzniklý v důsledku historického vývoje češtiny.
Nejprve uveďme, že dané spojení se může vyskytnout i ve tvaru jeden z (nejodvážnějších bojovníků); pak samozřejmě může fungovat i jako podmět – srov.: Jeden z nejodvážnějších bojovníků vyvázl z bitvy bez zranění. Nikoli však jako předmět – zde by stály tvary jednoho /z/, jednomu /z/, (o/na) jednom /z/, (s) jedním /z/. Spojení výrazu jeden /z/ se substantivem v rodě mužském neživotném, např. jeden z nejstarších hradů, pak může být jak podmětové, tak předmětové – srov. Jeden z nejstarších hradů v Čechách má za sebou pohnutou historii vedle Navštívili jsme jeden z nejstarších hradů v Čechách.

Na základních školách a negymnaziálních školách středních bych doporučil zařadit tento jev pouze na přímý dotaz žáků.

Pro výuku na gymnáziích a lyceích lze doporučit tento postup:
Ve spojeních typu jeden z hradů, každý z návštěvníků, žádný z účastníků, nikdo z nich, co nového, nic nového určíme jako řídící větný člen číslovku ve funkci skladebního substantiva jeden (dva, tři…), resp. zájmeno ve funkci skladebního substantiva každý, žádný, nikdo, co, nic; počítané podstatné jméno /z/ návštěvníků či počítané zájmeno /z/ nich je pak přívlastek neshodný závisející na skladebních substantivech jeden, každý, žádný, nikdo, co…

U typu co nového, nic nového je v nepřímých pádech (tj. v pádech mimo 1. pád a 4. pád – čeho/ničeho nového, čemu/ničemu novému, (o) čem/ničem novém, (s) čím/ničím novým) sice stále řídícím členem zájmeno co/nic, avšak zde již je výraz nového přívlastkem shodným.
V 1. a 4. pádě čísla jednotného je řídícím výrazem zájmeno co/nic a přívlastkem neshodným nového.

Dodejme ještě, že na celý jev lze nahlížet též jako na elizi (výpustku): spojení jeden z hradů je vlastně totéž jako jeden hrad z hradů. Nicméně tato výpustka v ryze formální rovině vede k tomu, že se substantivizuje číslovka (číslovkové zájmeno) a stane se řídícím členem.

Větněčlenská platnost takových spojení, jak bylo naznačeno výše, pak záleží na konkrétním vyjádření v konkrétní větě.

Poznámka: Do jisté míry tu jde o analogii k typu pět lidí, kde rovněž jde o rozpor obsahu a formy: formálně řídící výraz pět je významově podřazený, zatímco formálně závislý větný člen lidí je významově důležitější. O tom jsme v naší poradně již psali.

Závěry:
1. V dotazovaném případě je konkrétní odpověď tato: stal se / byl = spona v přísudku slovesně-jmenném (čili v přísudku jmenném se sponou: užívají se oba tyto termíny); jedním je jmenná část přísudku se sponou; /z/ bojovníků je přívlastek neshodný řízený skladebním substantivem jedním; nejodvážnějších je samozřejmě přívlastek shodný k substantivu bojovníků.
2. V podmětové pozici, např. ve větě Jeden z nejodvážnějších bojovníků naší historie nezemřel ve válce, by to bylo obdobné: Jeden je podmět; /z/ bojovníků je přívlastek neshodný ke skladebnímu substantivu jeden a přísudek je sloveso – zde nesponové – nezemřel.

Při odpovědi na tento dotaz jsme čerpali zejména z publikace Čeština – řeč a jazyk, M. Čechová a kol., ISV, 2000.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ
www.ascestinaru.cz