Z článku na webu www.tiscali.cz:

Proti mašinérii Scio testů se alespoň tu a tam objeví kritika. Novinářka a spisovatelka Tereza Boehmová v komentáři na Aktuálně.cz před lety upozornila na paradoxní lhostejnost veřejnosti k vlivu peněz na výsledky testování: „Zajímavé je, že v zemi, kde se velká část populace staví na zadní u poplatků u lékaře, spokojeně jezdí zadarmo vlakem a nadává na drahotu, jsme schopni bez mrknutí oka tolerovat, že se tu rozjel pro děti nepříjemný a stresující, ale velice kvetoucí byznys s přípravnými kurzy a testy.“ Michael Prokop ve Studentských listech zase správně upozornil, že sociální program Scia, který má pomoci nemajetným uchazečům, je absolutně nefunkční a rovnosti šancí nepomáhá.

Právě byznys s přípravou na testy je dalším zásadním problémem, který ještě více sociálně ekonomickou nerovnost uchazečů prohlubuje. Scio zneužívá toho, že na přijímací řízení si vybudovalo faktický monopol a každý uchazeč si raději koupí učebnice anebo lekce doučování u společnosti, která testy vytváří a sama nejlépe ví, co bude jejich obsahem.

Cvičebnice, které Scio pravidelně aktualizuje (každá aktualizace znamená ztrátu hodnoty předcházejícího vydání, a tedy nemožnost knihu poslat dál), vyjde na necelých 900 Kč; obě cvičebnice na Obecné studijní předpoklady a Základy společenských věd jde pořídit za zhruba sedmnáct stovek. Kromě obvyklých přípravných školení si je možné za necelých 14 tisíc zaplatit „kompletní přípravu“ na oba testy, zahrnující dvě publikace, individuální konzultace s lektorem a možnost účastnit se kteréhokoliv prezenčního kurzu pořádaného Sciem.

Spojení dvou na první pohled zcela neslučitelných rolí ale, zdá se, nikoho netrápí. Nevadí vysokým školám, nevadí správním soudům. Jak by přitom společnost pohlížela na to, kdyby státní Cermat nabízel vlastní kurzy a individuální lekce pro maturanty a za těžké tisíce učil studenty zvládat úlohy z maturitních didaktických testů? Proč je to u přijímaček na vysoké školy tolerováno, zůstává záhadou.

Scio oficiálně tvrdí, že týmy zaměstnanců, kteří se podílejí na vývoji testů, jsou oddělené od těch, kteří pracují na výuce kurzů a doučování. Z pozice uchazeče tomu můžeme a nemusíme věřit. V praxi tak vidíme, jaký problém představuje to, že vysoké školy svévolně bez zákonného zmocnění delegovaly výkon veřejné správy na soukromou společnost, bez zákonných záruk a náležité kontroly veřejným sektorem.