„James Welch (1940–2003) vypadá na fotografiích jako typický ostýchavý intelektuál západoevropského střihu. Kromě introvertního úsměvu ho zdobí brýle a na jedné z nejdostupnějších fotografií i jakési vyznamenání. Celý dojem je trochu absurdní a s Indiány z dobrodružných knih a filmů nemá zdánlivě skoro nic společného. Welch totiž pomáhal naplnit to, o čem píše amerikanista Miroslav Černý v zasvěceném doslovu – že dnešní Indián se vzhledem ke zpřetrhaným kořenům dozví něco o vlastní kultuře nejspíš v knihovně.“

Marek Toman v recenzi knihy Ten, který obelstil Vránu

Ten, který obelstil Vránu – anotace; ukázka

Ten, který obelstil Vránu – recenze Hany Ullmanové na webu Aktuálně.cz

Smrt Jima Loneyho – anotace; ukázka

Smrt Jima Loneyho – recenze Johany Horálkové na webu iLiteratura

Z rozhovoru s překladatelem Jiřím Kaňákem:

„V čem je podle Vás Welchův pohled „indiánský“ – je-li vůbec – nebo je to prostě pohled řekněme současného amerického autora s osobitou zkušeností?

JK: Welch se údajně označení „indiánský autor“ bránil, tvrdil o sobě, že je spisovatel, který je náhodou indián a který náhodou píše o indiánech. Ta škatulka mu byla nejspíš příliš těsná. Welch však alespoň pro mne indiánským autorem je – jeho knihy jsou zajímavé právě proto, že nabízí zasvěcený pohled na tuto komunitu zevnitř. Ve svých knihách zachytil vlastní zkušenosti s životem v rezervaci a vytvořil postavy „skutečných“ indiánů s jejich skutečnými životními peripetiemi. Současně v nich vyvrací romantickou představu ušlechtilého divocha, zachycuje kulturní pestrost, ale i názorovou nejednotnost všech těch etnik, které zjednodušeně označujeme jako „indiáni z Plání“.

Velmi charakteristická je i motivace jednání Welchových postav – přestože o svém osudu rozhodují samy, jejich jednání je podřízeno určité tradici, řídí se jistým způsobem vnímání světa, který je výrazně odlišný od toho našeho, řekněme euroamerického. Nejvýrazněji se to projevuje ve Smrti Jima Loneyho, kde je Jim vystaven velkému tlaku, aby opustil zemi, ve které žili jeho předkové, aby přestal pátrat po minulosti své rodiny. Právě tyto hodnoty ale dávají Loneyho existenci ještě jakýsi smysl, jeho bílá přítelkyně to však nedokáže pochopit, ona žije pro budoucnost, on pro minulost. Ona odlišnost je mimochodem ve všech třech knihách zdrojem nepochopení a odcizení mezi těmito dvěma kulturami.

Welch také do svých knih významně začleňuje prvky indiánské spirituality. Zřejmé je to v knize Ten, který obelstil Vránu, kde mytologická rovina textu je téměř stejně tak významná jako ta „skutečná“ a v závěru knihy je již těžké rozlišit, ve kterém světě se vlastně hrdina pohybuje.“