Časové,; a asi nadčasové…

„Český žák, rodič, učitel a nakonec i pan školník vydrží vše. Navzdory vládě a jejím rozmarům.

Školní rok 2020/2021 vstoupí do historie. I z tohoto důvodu: Vládní představitelé v něm překonali všechny rekordy ve frekvenci ujišťování, že školy, školství a školní děti jsou naše priorita. Respektive priorita vlády.

Tato proklamace je v rozporu s tím, jak hluboce si všichni – žáci, rodiče, pedagogický sbor a nakonec i pan školník – oddechli, že to mají za sebou. Nejen že začínají prázdniny, ale že dva měsíce nebudou vystaveni v první linii zmatkům, experimentům, protimluvům a improvizacím. Protože když se do školy nechodí, není potřeba to ani zakazovat mimořádnými opatřeními.“

Komentář na webu Seznam.cz

Namátkou z příspěvků z posledního roku:

S prázdninami problémy nezmizely

Pandemický nárůst bezobsažných komentářů ke školství promořuje média

Miloš Rejchrt o politice, čase korony, myšlení a šířícím se kultu nevzdělanosti

Irena Hejdová: Účou na pár hodin. Jak jsem se stala zvědem ve světě českého školství : ASČ (ascestinaru.cz)

Na prahu prázdnin

Odjinud: Mládež si zapamatuje, jak se k nim stát v pandemii zachoval, říká sociolog – Aktuálně.cz (aktualne.cz)