Z jazykového Šuplíku komentátora webu Seznam Zprávy:

„Nařčený se k činu doznal.“ To přece nedává smysl.Dnes ze Šuplíku vytáhnu jeden starý rest, a jde o slovo do vlastních mediálních řad. Totiž obvinění versus nařčení. Ve veřejné řeči se tyhle výrazy používají prakticky rovnocenně, jako by to, že někdo někoho z něčeho „obvinil“ anebo „nařkl“, bylo jedno a totéž. Já mám dojem, že rozhodně není.

Jak říkám, jedná se o letitou záležitost a myslel jsem si, že se to nějak vstřebá, v jazyce i u mě. Ale ne. Skoro se mi zdá, že naopak. Tím, jak jsem si na tuhle nepravou dvojici zasedl, popouzí mě hauzírování se slovy „obvinil“ a „nařkl“ spíš čím dál víc. Pardon. Třeba to máte jinak.

Obvinit a nařknout jsou taková polo-synonyma. Ale jedině skrze nařknout se dá vyjádřit, že byl někdo obviněn neprávem, osočen, pomluven, insuován. Všechny tyto významy – a také význam obviněn – uvádí u hesla „nařčení“ Slovník českých synonym z roku 1994.