„Specifický vztah má policejní slang k argotu a slangu kriminálnímu (argot vnímáme jako jazykový poloútvar definovaný především kryptickou funkcí). Je celkem logické, že značná část policejních slangových výrazů má původ právě v argotu a kriminálním slangu. Konečně právě muži zákona byli první, kteří systematicky pronikali do „tajného jazyka“ a pořizovali jeho slovníky. I to má svou logiku – proniknout do tajné řeči „protistrany“ a porozumět jí bylo životně důležité pro jejich práci, stejně jako dnes. Faktem ovšem je, že podsvětí či „galerka“, jak ji známe z prvorepublikových filmů, dnes neexistuje, a jak upozornil například Miloslav Vondráček v roce 2008 na 8. konferenci o slangu a argotu v Plzni, zohlednit při hodnocení argotu sociální kritéria je v současném společenském kontextu značně problematické. Nejblíže argotu se dnes například ocitají záznamy odposlechnutých hovorů osob řadících se k politické, sportovní či společenské reprezentaci státu (viz kauza zaměstnankyně Úřadu vlády Jany Nagyové z r. 2013 nebo případy, které vešly v obecnou známost jako Pět na stole v českých nebo Kapříci připluli a které se staly dokonce i předlohou pro divadelní hru Ivánku, kamaráde). Přesto například výrazy bachař nebo čórka, užívané i dnes v policejním slangu, respektive v obecné češtině, mají původ právě v argotu zpracovaném v roce 1902 Karlem Judou (ten ovšem hovoří o hantýrce neboli tajné řeči).‟

Jana Přikrylová: Stručně o komunikaci policistů, zejména o policejním slangu.

Naše řeč, č. 5. roč. 98 (2015). Obsah čísla ZDE.

Celý článek ZDE.