„Lingvistka Jana Matúšová (55), jež svou vědeckou kariéru spojila s Ústavem pro jazyk český, kde v letech 1986-2010 pracovala v onomastickém oddělení, přišla s monografií nazvanou Německá vlastní jména v češtině (Nakladatelství Lidové noviny, 318 stran). Je to poutavě napsaná popularizační práce stojící na solidních odborných základech.

Paní Matúšová rozdělila svou práci na tři oddíly: příjmení, místní jména a pomístní jména, tedy jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. V první části jde cestou už dobře prošlapanou. Bez záslužné práce Josefa Beneše (1902-1984), jejímž titulem Německá příjmení u Čechů autorka záměrně nazvala tuto partii svého výkladu, a to i s onou fakultativní předložkou, by měla úlohu věru těžší. Beneš, jenž se publikace své zásadní monografie nedožil (vyšla až čtrnáct let po jeho smrti, protože komunističtí hlídači vědy, kultury a vlastně všeho se báli ji vydat, prý v obavě, „aby se toho nechopili sudeťáci“, jak si lingvista posteskl krátce před smrtí na přednášce v Kruhu přátel českého jazyka), německá příjmení českých nositelů roztřídil a vyložil.‟
Z Pátečníku Jaromíra Slomka na webu Týden.cz. Celý text ZDE.

O Slovníku pomístních jmen v Čechách ZDE či ZDE.