Brexit je protest dnešních zástupů odsouzených k chudobě proti elitám a současně podvod, který na těchto zástupech spáchaly elity vedoucí kampaň za vystoupení Británie z EU. V okamžiku, kdy se tyto chudší vrstvy vzbouřily proti svým životním podmínkám, které se posledních třicet let spíše zhoršovaly, dostaly se paradoxně do situace, která v sobě pro ně skrývá mnoho rizik, ale rozhodně ne nadějné vyhlídky.

Wiganské molo reálně již dávno neexistuje, ale bída a sociální vyloučení přetrvávají a v referendu sehrály zcela zásadní roli. Imigrace představovala klíčové téma, ale v jejím pozadí se rýsují mnohem obecnější rozdíly v oblasti hodnot, životních příležitostí, očekávání a nadějí. Staří proti mladým, kosmopolitní velkoměsta proti tradičnímu venkovu, Anglie a Wales proti Skotsku, studenti proti manuálně pracujícím…

Nová levice vyškolená v kurzech kulturní teorie hned přispěchala s vysvětlením, že referendum bylo buďsimulakrum, nebo přímo spektákl, který byl zmanipulovaný agenturami a politickými aparáty a měl daleko k autentické mobilizaci a hlasu lidu. Pomineme-li omezenost samotného dělení politiky na odcizenou a autentickou, překvapí především míra povýšenosti, s níž se tito polovzdělanci chovají k chudším spoluobčanům. V dnešním sociálně se tenčícím proletariátu spatřují jen materiál ke kulturní převýchově a přistupují k němu s cynismem a arogancí, nad níž by kroutil hlavou nejspíš i někdejší imperiální úředník Jejího Veličenstva.

Článek najdete na www.novinky.cz.