Článek odpovídá na text Karla Lippmanna Literární historie a maturita, publikovaný na webu Česká škola. Vyvrací některá Lippmannova tvrzení týkající se literární historie při výuce a maturitní zkoušce a poukazuje na vážné nedostatky Lippmannem předestřeného příkladu literárněhistorického tématu.

Článek ZDE.

19 komentářů.

  1. Karel Lippmann napsal:

    Diskusní příspěvky pana Soukala jsou důkazem jeho mimořádné schopnosti vzbudit u čtenáře(zejména toho jednostranně zaujatého) dojem, že autorovy argumenty jsou velmi přesvědčivé. Tento dojem je však dán jejich autoritativně formulovaným jazykovým stylem. Ten jen nahrazuje a umně zakrývá argumentační chudobu. Jestliže mě obviňuje z celé řady vážných interpretačních prohřešků (ideologické zaměření, odklon od literární historie, nedoložená spekulace, pomíjení práce s jazykem a kompozicí), pak je z odborného hlediska povinen vybrat si alespoň některé z mnoha mých ukázek interpretace, které jsem zveřejnil, a sám předvedl, jak by taková interpretce měla podle něho vypadat. Měl by své zásadní výhrady též dokázat na textech z mé čtyřdílné učebnice (Příručka k výuce literatury na SŠ). Zatím jsem nic takového nenašel. Pokud se mýlím, prosím, aby takový svůj text zde připomněl.
    Ocituji jeho typický výrok:
    „Čtenáře Lippmannových řádků na první pohled zaujme, že uváděné téma není primárně tématem z našeho oboru, není primárně literárněhistorické. Nejblíže má k filosofii, ovšem dalo by se o něm diskutovat na základě konkrétních projevů lidského ducha prakticky v jakékoli oblasti – v humanitních vědách, v matematice, fyzice aj.; dalo by se vyabstrahovat třeba z projevů péče o krajinu, z péče o výchovu a vzdělání… Lze ho využít v rámci výuky literatury, pro maturitu se ale obsahu daného oboru příliš vzdaluje. Další otázkou je platnost (nevysloveného) Lippmannova závěru (nikoli závěrů k jednotlivým textům, ty jsou vyjadřovány explicitně), který by se dal formulovat např. jako ČLOVĚK RESPEKTUJÍCÍ ABSOLUTNO NACHÁZÍ V LIDSKÉ EXISTENCI SMYSL, OSTATNÍ NIKOLI. Je přitom zjevné, že absolutno je v Lippmannových ukázkách ztotožněno s křesťanským světonázorem.“

    Jenže, pane Soukale, o to mi právě jde, o hledání naprosto nezbytné souvislosti zdaleka nejen mezi jazykem, literaturou a filosofií, protože teprve potom jde o vzdělání. Také patrně proto v Hostu Fr. Brož nazval svou recenzi mé učebnice „Oživená literatura“.

    Páně Soukalův závěr (mnou „nevyslovený“, jak sám přiznává), že „ČLOVĚK RESPEKTUJÍCÍ ABSOLUTNO NACHÁZÍ V LIDSKÉ EXISTENCI SMYSL, OSTATNÍ NIKOLI“ prý zjevně dokládá, že absolutno ztotožňuji s křesťanským světonázorem. Prý to podle Pana Soukala plyne z jednotlivých závěrů. Ani jeden však nedoložil. mj. jmenuje K. Čapka. Plyne to třeba z R.U.R.? Nebo z Posledního soudu či Zločinu v chalupě? Uvádím pouze příklady ze své učebnice. Mohl bych tak dlouze pokračovat, na konkrétní vyzvání tak rád učiní
    Z časových důvodů odesílám bez korektury.

    • Josef Soukal napsal:

      Přiznávám bez mučení, že diskuse s kolegou Lippmannem jsou z mého pohledu hlavně únavné a málo přínosné; proto je ani nyní nebudu s výjimkou této poznámky nebudu prodlužovat.

  2. Karel Lippmann napsal:

    Státní maturita byly prvním krokem, na který navazují další snahy vládnoucí moci k ovládnutí obsahu a smyslu vzdělávání na našich školách.

  3. Karel Lippmann napsal:

    Státní maturitou začala postupně stále sílící nadvláda politické moci nad vzděláváním mladé generace. Učitel je tlačen do role poslušneho vykonavatele svou podstatou politických záměrů. Cílem je uniformita myšlení. Podpořili to i někteří učitelé češtiny, kteří si včas neuvědomili důsledky toho, co prosazují.

    • Josef Soukal napsal:

      Odkazuji na předchozí diskuse – myšlení ustrnulé v aprioritách přestává být myšlením, stává se kolovrátkem donekonečna omílaných vadných tvrzení.

  4. Karel Lippmann napsal:

    Po dlouhé době jsem si výhrady pana Soukala znovu přečetl. Jejich autor si jen vymyslel, co se mu hodí, v mých textech to ale není. Rozhodně se neodklanim od literární historie, nevynechavam jazyk ani kompozici,závěry jsou výsledkem interpretace, nikoli svevolne spekulace. Rovněž z ničeho nevyplývá nějaké ideologické zaměření. To vše si pan Soukal vymyslel, aniž cokoli doložil.

Zanechat odpověď