Nevím o učiteli, který by si přál návrat k déletrvající distanční výuce. Nepřeje si to ani valná většina dětí.
„Školský lockdown je přesto logické řešení: jednak jsou školáci ohrožená a zasažená skupina, z níž se virus šíří do rodin, jednak na rozdíl od průmyslu distanční výuka sice zavírá školní budovy, ale pořád znamená pokračování výuky, nikoli zastavení vzdělávání. Školy jsou dnes v úhrnu na tuto výuku mnohem lépe připraveny, většina z nich nepřestala využívat spojení přes MT aj. ani při běžné výuce; techniky k zapůjčení je dostatek. Nezapomeňme na velmi ohroženou skupinu – učitele (a další pracovníky ve vzdělávacích zařízeních): většina je očkována, značná část ale patří do věkové skupiny 50+, a především se všichni pohybují ve vysoce rizikovém prostředí, čím možnost onemocnění zákonitě výrazně roste.“
K tématu se v komentáři k jinému příspěvku (na webu Pedagogické info) vyjádřil i Jiří Kostečka:
Stokrát můžou učitelé psát a volat, že školy JSOU semeništěm nákazy, ale u politiků vypadají za blby. Prostěěě školy se zavírat nebudou, a basta!
Že distanční výuka vloni fungovala zcela uspokojivě, nikdo nechce slyšet. Že si děcka dělají z roušek srandu, kašlou na nařízení a zákazy a nakažují všechno v okruhu 5 metrů kolem sebe, nikdo nechce vidět.
Když jsem v televizi vloni volal „Naočkujte učitele, naočkujte učitele, naočkujte učitele!“ přišly nerudné reakce, co že si to dovolujeme. Ale pak – kupodivu! – někdo pochopil, že bez očkovaných učitelů se školství položí. Za minutu dvanáct, ale přece.
A je to tady znovu. Jsme sice naočkovaní, většinou i potřetí, ale virus si dělá, co chce – klidně nakazí i třikrát očkované. Takže volám znovu za učitele 50+, jejichž podíl je v našich školách větší než malý: „Zavřete školy, zavřete školy, zavřete školy! Dokud je čas. Distančku zvládneme. Nedělejte z kantorů rukojmí rodičů – je krize, musejí holt s nejmenšími zůstat doma i za cenu menších příjmů. Škola není hlídárna.“
