Z článku v časopise Naše řeč (2006/3):

Jádro (centrum) současného souvětného systému se spojovacím výrazem co je popsáno ve všech českých skladbách. K. Svoboda se ve svém Souvětí (viz pozn. 4) na několika místech zabýval dosud nejpodrobněji strukturovaným souvětným systémem se spojovacím výrazem co. Z jeho výkladů můžeme vyvodit, že v tomto systému vedle centra, které představují vedlejší věty otázkové (srov. níže 1.1), je celá řada typů vět s co, které jsou na základě svých vlastností více či méně vzdáleny od centra, což by bylo třeba objektivizovat jejich frekvencí, jsou tam pobočná centra u vět vztažných (viz níže 1.2.2.2) a u vět časových (2.0)[6] a některé věty s co jsou až na periferii. V poslední době se poukazuje na to, že je třeba zkoumat periferii syntaktického systému.[7]

Periferie systému v syntaxi bývá chápána různě. V tomto příspěvku pro nedostatek místa zužuji pojetí periferie současného souvětného systému se spojovacím výrazem co. Za hlavní kritérium periferie vedl. věty s co považuji její velmi nízkou frekvenci, druhým kritériem je přechod těchto vět s co k souvětným systémům s jinými spojovacími výrazy (zájmeny, spojkami). Soustřeďuji se tedy především na vedlejší věty s co, kterým dosud nebyla věnována pozornost. Na několika místech se pro celistvost pohledu zabývám i neperiferními (častějšími) vedl. větami s co.