Článek pracuje s pojmy hovorová, běžně mluvená a obecná čeština. Podrobněji se zabývá pojmem spisovná čeština a její norma, což je východiskem při hodnocení slov z hlediska spisovnosti a nespisovnosti. Příspěvek kritizuje širokou definici i užívání kvalifikátoru kolokviální, který se používá pro jednotky mluveného neformálního jazyka v článku P. Kochové a Z. Opavské při přípravě Akademického slovníku současné češtiny. Místo takto vymezeného kvalifikátoru kolokviální se navrhuje na konkrétním materiálu (univerbizáty, slova cizího původu, nové významy) užívat jednak kvalifikátoru nespisovný, jednak nově úžeji vymezeného kvalifikátoru kolokviální, který odpovídá kvalifikátoru hovorový (spisovný) v dosavadních slovnících. Článek dochází k závěru, že pojetí P. Kochové a Z. Opavské by narušilo integritu
spisovné češtiny, protože by se s jejich široce vymezeným kvalifikátorem kolokviální do spisovné češtiny dostala nespisovná slova.
Článek vyšel v časopise Bohemistyka, 2020, č. 2
