Z článku publikovaného v časopise Korpus-gramatika-axiologie, 2011, č. 4:

Cílem tohoto článku je v rámci formálně-sémantického rovinného popisu gramatického systému ukázat, že nevalenční závislost příčinnostní vedlejší věty může být vyjádřena velkým množstvím různých druhů zájmenně-částicových spojovacích výrazů, což dosud nebylo soustavně popsáno. Jedná se o příčinnostní vedlejší věty zájmenně-částicové, a to příčinné (důvodové), účelové, podmínkové a přípustkové, srov. příčinnou větu v souvětí Díky tomu, že Konstantin povýšil Krista na Boha teprve čtyři století po jeho smrti, existovalo mnoho dokumentů o Ježíšově životě […] (SYN2010) U těchto vět se jejich význam vyjadřuje začleněním zájmena to do řídící věty primární nebo sekundární předložkou a multiverbizační jednotkou (o těchto pojmech srov. podrobněji níže), přičemž zájmeno to anticipuje to, co je konkrétněji vyjádřeno vedlejší větou uvozenou spojovací částicí že nebo aby. Uvedený zájmenně-částicový spojovací výraz díky tomu, že je značně frekventovaný.

Většina zájmenně-částicových spojovacích výrazů má však v jazykové komunikaci minimální frekvenci, a proto dosud unikaly soustavnému lingvistickému popisu, který vycházel z namáhavé manuální excerpce textů. Teprve velké elektronické korpusy textů v Českém národním korpusu (ČNK) umožňují jejich soustavnější zkoumání.