Cílem článku je zabývat se dosavadními postoji českých lingvistů k vedlejším větám se spojovacími výrazy bez toho, aby/že, jejich frekvencí v současné češtině, na základě rozsáhlého materiálu charakterizovat jejich postavení v českém jazykovém systému, a to včetně zaujetí stanoviska ke kultivovanosti, resp. nekultivovanosti jednotlivých konstrukcí, a konečně se pokusit o posouzení jejich spisovnosti.
Dostupné v časopise Naše řeč, 2009/4
