Z článku publikovaného v časopise Slovo a slovesnost, ročník 37 (1976), číslo 4, s. 270-278:

V tomto příspěvku chceme přehlédnout inventář podřadicích spojovacích výrazů a soustředit se na některé dílčí otázky (především větosled) související se složitostí souvětné stavby v Palackého Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě (1848 až 1876), tj. v základním díle tohoto historika a politika 19. stol. (dále jen Dějiny). Svůj výklad stavíme – na rozdíl od příspěvku K. Svobody, srov. zde s. 255n. – na srovnání se současným spisovným územ druhé poloviny 20. stol.

Z Palackého Dějin jsme vyexcerpovali všechna tzv. složitá souvětí s řetězovou závislostí vedlejších vět, tj. souvětí, v nichž na větě hlavní závisí vedl. věta 1. stupně, na ní pak vedl. věta 2. stupně závislosti atd. Dostali jsme tak 7878 souvětí s řetězovou závislostí.

Všimneme si nejprve užívání podřadicích spojovacích výrazů u vedl. vět 1. stupně závislosti ve všech excerpovaných souvětích. Ke konfrontaci užívání podřadicích výrazů se současným územ jsme excerpovali dále 32 děl současného spisovného jazyka a získali tak dalších 20 573 souvětí s řetězovou závislostí a stejný počet podřadicích výrazů ve vedl. větách 1. st. závislosti. Srovnáním obou korpusů jsme zjistili, že u Palackého je bohatší repertoár podřadicích výrazů než v současné spisovné češtině; zatímco Palacký má 85 podřadicích výrazů, v současné spisovné češtině je jich jen 72.