Tera Fabiánová: Navečer přišla jsem

Přišla jsem v noci – všichni spí,
jen starý ořech na dvoře tiše vypráví,
jaké se mu teď zdají sny o Romech.
Nedaleko stromu náš domek stojí.

Bože, jak je to dávno,
co přišli, že se vdávám!
Měsíc potají hleděl,
jaké mi zásnuby strojí.
Byla jsem mladičká,
styděla jsem se, měla strach,
objala jsem ořech a hořce plakala.
Matka mě hledá: Kam ses schovala?
Přece máš tancovat o vlastních zásnubách!
Příští den za mnou přišli:
Pojď, holka, čeká tě tchyně,
Uklízet, prát, honem do kuchyně!

Ráno jsem vstala a do slunce se zadívala –
možná že slunce mi vehnalo slzy do očí,
a ne to, co tak bolí.
Nepřišla jsem plakat, jen jsem se přišla
podívat domů
a odnést si s sebou zpátky sny našich Romů.

(Přel. Milena Hübschmannová)

O autorce

Tera Fabiánová: Ukázka z povídky Jak jsem chodila do školy

Články věnované romské literatuře na webu iliteratura.cz