Z článku, publikovaného v časopise Český jazyk a literatura č. 4/2022-23:

(…) Koncept interpretačních map (dále IM) byl rozpracován v seminářích Interpretace děl světové literatury pro středoškolskou výuku (realizovaných na FF UK od LS 2019/2020 do ZS 2022/2023). Studenti (převážně oboru Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy) jich během tohoto období vytvořili přes padesát, z nichž vybrané jsou pedagogické veřejnosti k dispozici v sekci Studium → Učitelství/didaktika na webových stránkách Ústavu pro českou literaturu a komparatistiku.
Ve všech případech byla sledována snaha vytvořit pomůcku pro středoškolskou výuku, která je v pravém smyslu didaktickou interpretací – tedy nikoliv izolovanými otázkami k úryvku z díla nebo hotovou ukázkovou interpretací, ale promyšleným souborem pouze takových úkolů, které podporují žáka v nalezení vlastní interpretace celku díla. Vytvořené IM se této klíčové vlastnosti – totiž aby nesugerovaly
přítomnost jedné „tajenky“ – snaží dosáhnout tím, že vědomě počítají s několika různými interpretačními závěry a načrtávají co možná nejvíce možností uvažování. Vůči žákovi je pak i proto celek IM formulován jako nabídka převážně volitelných úkolů: žák si vybírá ty, které jsou mu blízké či ho naopak lákají svou neobvyklostí, a při samostatném použití IM tak určuje vlastní tempo a rozsah práce (právě míra
vyplnění i výběr úkolů mohou rovněž dát vyučujícímu cennou zpětnou vazbu o žácích i o výuce samé).