Z blogu Josefa Soukala na Aktualne.cz:

Napravit krach s Petrem Gazdíkem je pro STAN a celou koalici nejen povinností, ale i příležitostí ke změně stylu a k revizi školské politiky. 

Přes záplavu vyjádření z posledních dnů se nezdá, že by si Vít Rakušan a jeho „stanaři“ plně uvědomovali závažnost aféry Redl – Hlubuček – Gazdík pro školství a vzdělávání. Nepříliš schopných ministrů jsme měli dost, ale doposud nikoli ministra školství, který je od počátků své politické dráhy spojen s podnikateli v hazardu (jeden z nich dokonce pracoval pro zřejmě nejobávanějšího českého zločince polistopadové éry!!!) a který opakovaně lže a vymlouvá se jako malé dítě. Rychlá rezignace může působit pozitivně snad jen ve srovnání s obdobím, kdy politickou kulturu vynulovalo pověstné „Nikdy neodstoupím!“; nemůže však překrýt podstatu pochybení a jeho důsledky. I přesto Petr Gazdík dál reprezentuje STAN v Poslanecké sněmovně – je otázkou, zda to jeho předsedovi nevadí, nebo zda nemá sílu s tím něco dělat; každopádně to důvěryhodnost hnutí dále oslabuje.

Především si však předseda STAN neuvědomuje – nebo nechce připustit –, že Gazdík nebyl dobrým ministrem školství. Dosti trefně zhodnotil Gazdíkovo ministerské působení Radek Sárközi z Pedagogické komory: Z platových slibů se ustoupilo, přišly zásahy, jež poškozují rozpočty, resp. negativně ovlivní chod některých škol, nadále je – přes odpor značné části odborné veřejnosti a učitelů – prosazována novela zákona o pedagogických pracovnících (která přináší nesmyslné, žádný problém neřešící ustanovení, podle nějž bude moci ředitel školy prohlásit člověka bez pedagogického vzdělání za kvalifikovaného učitele).