Liao I-wu (1958) byl i čínským režimem uznávaný básník, pak se ale postavil na stranu brutálně rozehnaných demonstrantů z náměstí Nebeského klidu. Následovalo věznění, pád na společenské dno, rozvod. To vše ho inspirovalo k sepisování příběhů lidí z okraje společnosti (knihy Hovory se spodinou, Kulky a opium).
Takto čínského spisovatele představil Marek Toman v úvodu rozhovoru pro Salon (kulturní přílohu Práva). Díky překladatelce Zuzaně Li můžeme uvést ukázku z knihy Hovory se spodinou.