Z úvodu:

Zamýšlíme-li se nad specifiky mluvy lidí, kteří z nejrůznějších důvodů užívají omamné a psychotropní látky, musíme především připomenout, že není jednoduché takovéto soubory výrazových prostředků souhrnně pojmenovat. Jedná se o argot, nebo o slang? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná a ani odborná literatura české i zahraniční provenience zabývající se sociolekty není v tomto směru jednotná (…). V klasickém Oberpfalcerově pojetí argotu (1934), na jehož neaktuálnost však jazykovědci poukazují již více než třicet let, je tento druh sociolektu vnímán jako tajná mluva společenské spodiny, zatímco slang jako mluva lidí, které spojuje určitá zájmová činnost. Přičemž rozhodnout, kdy jde o „společný zájem“ a kdy o „mluvu (záměrně) tajnou“ není vždy snadné. V předkládaném textu proto pro označení příkladů tohoto lexika volíme nadřazený termín sociolektismy, tedy lexikální prostředky typické pro určitou sociální skupinu.

Odlišujícím kritériem mezi jednotlivými typy sociolektů by mohla být právě kryptická funkce takového lexika. Východiskem při hledání odpovědi na otázku, zda skutečně sehrává kryptická funkce lexika v komunikaci uživatelů, distributorů a výrobců drog nějakou úlohu, se nám stanou výsledky výzkumu, který realizoval náš tříčlenný tým v prostředí narkomanů na území České republiky. (…)

V tomto článku představíme lexikum patřící do dvou rozdílných významových okruhů, do okruhu vybrané druhy omamných a psychotropních látek a výroba jednoho druhu narkotika. Uvedené sémantické okruhy nevolíme náhodně. Zatímco u výrazů z první tematické oblasti lze předpokládat, že mohou být známy i mimo okruh jedinců aktivně se pohybujících v drogovém prostředí, a to nejen např. skrze média, u výrazů souvisejících se samotnou výrobou drog tomu tak s největší pravděpodobností není. Při zjišťování neoficiálních výrazů pro vybrané druhy narkotik jsme se setkávali s aktivní spoluprací našich respondentů, díky níž se nám podařilo shromáždit značné množství jazykového materiálu. U druhého významového okruhu však nikoli. Není nutno dlouze vysvětlovat, že sběr výrazů spadajících do okruhu „výroba drog“ je daleko obtížnější. Během předvýzkumu, kdy jsme sestavovali dotazník s pomocí konzultantů majících s výrobou drog zkušenosti, i během samotného výzkumu jsme se často potýkali se značnou neochotou spolupracovat. Příčiny daného stavu jsou vcelku pochopitelné. Výroba drog je činnost nezákonná, dotazy na ni tedy mohly v respondentech vyvolat pocity ohrožení plynoucí z rizika jejich trestní odpovědnosti. Navíc je nutno brát v potaz také skutečnost, že většina narkomanů nemá se samotnou výrobou drog zkušenosti, je tedy také možné, že mnozí dotazovaní tuto část dotazníku nevyplnili jednoduše proto, že uvedené výrazy neznají.

Na základě výsledků předvýzkumu si dovolujeme vyslovit hypotézu, že za jistých okolností záměr utajit obsah výpovědi v mluvě narkomanů svou roli hraje, a to především tehdy, týkají-li se dotazy nezákonného počínání těchto osob (např. prodeje či výroby drog). Ve snaze doložit tento předpoklad proto zveřejníme v druhé části příspěvku také odpovědi na konkrétní otázky související s kryptickou funkcí mluvy narkomanů.

Studie byla publikována v časopise Naše řeč, roč. 98 (2015), č. 1

K tématu slangu viz též ZDE, ZDE a ZDE.