Deník Mf Dnes přinesl ve čtvrtek 23. března článek Markéty Březinové Sloh mají opět hodnotit anonymové z Cermatu. Celkové vyznění není zcela objektivní, i když je v článku citováno vyjádření ředitele Cermatu Jiřího Zíky – „u gymnázií se centrální hodnocení se školním shoduje, u slabších učebních oborů jsou rozdíly až osminásobné“, a i když se zde kromě jiného objevují dvě citace z vyjádření předsedy ASČ (o něž autorka článku požádala). Už jen slovo „anonymové“ z názvu článku je spojeno s negativním významovým podtextem a (jediný) mezititulek Studenti začnou psát bezbarvě není výsledkem střetu názorů uváděných v článku, ale pouze zhutněním názoru Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Článek v úvodu bez uvedení bližších okolností konstatuje, že centrální hodnocení „nefungovalo“, a o dva odstavce dále, že po rozhodnutí vrátit hodnocení do škol „byl klid“. Klid samozřejmě byl, jak by ne, když se problémy, které centrální hodnocení v plné nahotě ukázalo – nedostatečné schopnosti části žáků, ale také slabá úroveň výuky slohu a komunikační výchovy na některých středních školách –, zase pěkně zametly pod koberec.
Autorka také není právě přesná ve formulacích. Souvětí „(…) z řad našich členů například zaznívají doporučení, aby se každé práci věnovali dva hodnotitelé“ upravila na „navrhujeme, aby se každé práci věnovali dva hodnotitelé“. Podobně výše citované vyjádření ing. Zíky nedává smysl bez dovětku, že vychází nikoli z jakéhosi dvojího hodnocení slohů, ale z analýzy srovnání hodnocení žáků v testech (centrem) a v písemné a ústní části zkoušky (školou).
Dalo by se pokračovat tím, že autorka opět recykluje názory (SUČJL), jež byly v maturitních polemikách či v materiálech ASČ (snadno dostupných na našem webu) opakovaně vyvráceny. Nehodlám však vyvolávat další zbytečná kola neplodných diskusí. Mohli jsme jich být zčásti ušetřeni, kdyby se široká veřejnost – o češtinářích ani nemluvě – o změnách v tak citlivé oblasti dozvídala rovnou s předložením novely, a samozřejmě s podrobným argumentačním komentářem.
Vyjádření předsedy Asociace středoškolských češtinářů pro Mladou frontu Dnes
Dotazy MfD:
„(…) dle nové novely školského zákona se má hodnocení maturitních slohových
prací vrátit zpět k anonymizaci čili práce už nebudou hodnotit učitelé žáků, ale učitelé z jiných škol. Vím, že jste tento model prosazoval, proč je podle vás lepší?
Byl s hodnocením češtinářů ze stejných škol nějaký problém?“
„Vážená paní Březinová,
zasílám odpověď, kterou jsem konzultoval s členy výboru ASČ. V úvodu jsem využil několika málo formulací, které jsme již uváděli jinde.
Počítáme s tím, že se Vaším článkem budeme zabývat na našem webu. Rád bych Vás tedy poprosil o to, abyste mne o publikování informovala. Děkuji.
S pozdravem
Josef Soukal, předseda Asociace středoškolských češtinářů
ODPOVĚĎ:
Pozn.: Vaše výchozí formulace je nepřesná, pravděpodobně máte na mysli zavedení centrálního hodnocení.
Odpověď bych zasadil do širšího kontextu. Kvalita maturit klesala s rostoucím počtem středoškoláků a škol. Část žáků střední školu pouze absolvuje, ale navzdory úřednímu posvěcení nezíská odpovídající vzdělání. Tento stav je při nynějším poměru maturantů vůči celému populačnímu ročníku zákonitý, a v dosavadním systému neřešitelný. V žádném případě nevoláme po omezení přístupu ke vzdělání, naopak, ale nivelizace maturit zatím přinesla jen negativa – vzdělávací, mravní i ekonomická.
První předseda ASČ Jiří Kostečka v maturitních polemikách opakovaně konstatoval, že celkově mají maturitní písemné práce nízkou úroveň – jako slabé lze označit až dvě třetiny z nich. Analýzy Cermatu ukazují, že mezi výsledky žáků v testu na straně jedné a výsledky v písemné a ústní zkoušce existuje disproporce, samozřejmě ve prospěch žáků. Školy tedy nedokáží objektivní hodnocení zajistit. Ostatně systém – viz výše – je k neobjektivitě tlačí: Není možné žákům při vstupu na střední školu předstírat, že jsou disponováni pro maturitní vzdělání, a po čtyřech letech studia je nechat „padnout‟.
Argumenty, které nejčastěji padají ve prospěch školního hodnocení, jsou liché, a místy nepřijatelné, nejen z hlediska češtiny, ale principiálně. Tvrdit, že se má opravovat na školách, protože učitelé žáky znají a mohou tak uplatnit osobní přístup, znamená, že přijmeme jako normu, že za stejný výkon může být maturant ohodnocen na jiné, formálně rovnocenné škole různě, a že učitel má právo do hodnocení promítat prvky, které nepochybně patří do běžné výuky, ale nikoli do hodnocení s výraznými důsledky právními aj. Vím, že jde o zjednodušené srovnání, ale copak by např. komisař při zkoušce v autoškole měl místo nutné úrovně schopnosti ovládat vozidlo upřednostnit pokrok, který uchazeč o řidičský průkaz od začátku kurzu učinil?
Dále: Smysl hodnotících kritérií písemné práce byl opakovaně obhájen, odkazujeme znovu na vysvětlující vyjádření J. Kostečky a dalších členů ASČ v maturitních polemikách. Poukazy na údajnou subjektivitu hodnotících kritérií rovněž vyrůstají z nepochopení; tato kritéria jsou objektivní tehdy, pokud jsou pro hodnocení písemného projevu relevantní. Subjektivita vzniká tím, že je různí hodnotitelé uplatňují nestejnou měrou – tomu může zabránit jen kalibrace hodnotitelů, jež je ovšem bez intenzivní přípravy nemyslitelná.
ASČ tedy znovuzavedení centrálního hodnocení podporuje. Nutnou podmínkou je, aby na jeho přípravu bylo dost času; za (hraniční) minimum považujeme dva roky, jako optimální se jeví dvojnásobný čas. Určujícím kritériem nového systému musí být kvalita; z řad našich členů například zaznívají doporučení, aby se každé práci věnovali dva hodnotitelé. Konkrétní představy MŠMT ovšem neznáme.
Úplně nejlepší by ovšem bylo, kdybychom nejprve řešili podstatu dnešního maturitního marasmu, tj. naprosto nerozumný přístup k udělování maturitního vysvědčení (obdobu spatřujeme u vysokých škol). To by ovšem znamenalo postavit se „objednávce‟ nemalé části společnosti, pojímající vzdělání především pragmaticky, a také názorům samozvaných odborníků, kteří jsou ovšem – pro mě nepochopitelně – miláčky médií.“
Maturitní tematice se budeme vbrzku znovu věnovat.
Připravil Josef Soukal
Návrhy ASČ (z r. 2013) na podobu maturitní zkoušky a její vnější rámec ZDE a ZDE.
Výstupy z Maturitního fóra (z r. 2013), mj. analýzy Cermatu týkající se hodnocení jednotlivých částí maturitní zkoušky, najdete v rubrice MATURITA.
