Příběhy žen z vězení a z nápravných táborů v Sovětském svazu za stalinismu i po něm nás vtáhnou do promrzlé sibiřské krajiny, ale i do rozpáleného Kazachstánu. Autorka knihy Monika Zgustová z rozhovorů, které s devíti ženami pořídila, vytvořila kompaktní a komplexní dílo, jež nestaví jen na depresivních obrazech: většina žen si z hraniční zkušenosti v gulagu odnesla něco dobrého a jejich zpovědi ukazují hloubku lidské krutosti a pomstychtivosti stejně jako krásu umění a pevnost přátelství. – Úvod recenze Markéty Šimkové (iLiteratura.cz)
Volně k tématu:
Richard Glazar: Treblinka, slovo jak z dětské říkanky