Aktualizace ze 7. 5. 2016:
Vzhledem k neutuchajícím diskusím na maturitní téma znovu uvádíme návrh ASČ na podobu maturitní zkoušky z ČJL. Byl publikován právě před třemi roky, a přestože mezitím nová maturita prošla určitou proměnou, podle našeho názoru nezastaral. Naopak, například v oblasti didaktického testu nabízí východisko, jak se vyrovnat s nynějším – jinak neřešitelným – stavem, kdy na střední školy nastupuje a o maturitní zkoušku se uchází většina žáků z každého populačního ročníku.
Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury
model 2018+
NÁVRH ASOCIACE STŘEDOŠKOLSKÝCH ČEŠTINÁŘŮ
Předkládaný model konkretizuje předchozí analýzu naší asociace Východiska a cíle maturitní zkoušky, zveřejněnou na webu ASČ (http://ascestinaru.cz/vychodiska-a-cile-maturitni-zkousky/).
Obecný rámec maturitní zkoušky
1. Zkouška je komplexní a má tři části: maturitní test (soubor testových úloh)[1], písemnou slohovou práci a ústní zkoušku.
a) V maturitním testu žák prokáže osvojení interpretačních dovedností v širším komunikačním smyslu (tedy ve všech stylových oblastech, nejen na textech uměleckých); v menší míře pak znalost literární vědy a jazykovědy a dovednosti od této znalosti odvozené.[2]
b) V písemné slohové práci žák prokazuje osvojení dovedností spojených s produkcí textu ze širokého spektra funkčněstylových oblastí, z nichž si vybírá jedno konkrétní téma.
c) V ústní zkoušce jsou ověřovány dovednosti směřující k analýze uměleckého i neuměleckého textu, a to s využitím znalostí literární vědy a jazykovědy (včetně stylistiky); dále se ověřují kompetence související s požadavky na mluvený projev (mj. plynné užívání spisovného jazyka, kompoziční rozvržení projevu, dodržení časových dispozic projevu a schopnost obhájit názor v reakci na námitku oponenta).
2. Žák si v každé části zkoušky může zvolit buď základ, nebo nadstavbovou nabídku. Nadstavbovou nabídku ASČ navrhuje ve snaze uchovat některé aspekty dřívější vyšší úrovně a nezavírat cestu k eventuálnímu budoucímu zohledňování maturitní zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy. Nadstavbová nabídka je koncipována jako organizačně jednodušší a levnější varianta vyšší úrovně.
Nadstavbová nabídka může být maturantem využita jak ve všech třech částech maturitní zkoušky, tak v kterékoli ze tří částí maturitní zkoušky samostatně. Lze tedy – i v návaznosti na požadavky vysokých škol a budoucích zaměstnavatelů – zvolit např. tyto kombinace:
– nadstavbová nabídka maturitního testu + nadstavbová nabídka písemné slohové práce+ základ ústní zkoušky;
– nadstavbová nabídka maturitního testu + základ písemné slohové práce + základ ústní zkoušky
– základ všech tří částí; nadstavbová nabídka všech tří částí atd.
3. Zkouška vychází z jednotné metodiky. Maturitní test, písemná slohová práce i ústní zkouška jsou připravovány i vyhodnocovány podle centrálně stanovených zásad. Obsah zkoušky je vázán na Katalog požadavků k maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury.[3]
Hodnocení jednotlivých částí zkoušky se uvádí v procentech. Maximum je vždy 100%, neuplatňuje se žádná bonifikace za volbu nadstavby či srážka za volbu základu.
Struktura zkoušky
1. Maturitní test
Základ: Test v trvání 60 minut. Obsahuje uzavřené úlohy typu multiple-choice a dichotomické podle specifikace v revidovaném Katalogu požadavků.
Nadstavbová nabídka: Test v trvání 60+60, tj.120 minut. Maturant nejprve povinně řeší test základní úrovně. Následně – po půlhodinové přestávce – řeší v dalších 60 minutách nepovinně nadstavbový test; ten je náročnější a obsahuje mj. úlohy otevřené, perspektivně i typu PISA.[4] I v nich převažuje ráz všeobecně interpretační, neboť test má sloužit jako ukazatel kvality uchazeče pro více typů zaměstnání a vysokých škol, nikoli cíleně pro bohemistiku.
Metodika hodnocení: Test se vyhodnocuje podle Centrem předem oznámené metodiky. Případné sporné úlohy posoudí v první instanci odborníci z řad aprobovaných češtinářů a certifikovaných hodnotitelů PISA, jmenovaní MŠMT a nezávislí na Centru.
Vnitřní podmínka pro uznání testu: Procentuální výsledek testu (jak základu, tak nadstavby) nesmí být nižší než 44 % z maximálního dosažitelného počtu bodů. (Pro uznání testu je mandatorní složení základu, viz dále.)
2. Písemná slohová práce
V obou variantách obtížnosti obsahuje sedm zadání.
Ke každému zadání přísluší: téma práce; výchozí text s přesnou specifikací, zda je inspirativní, či zda v práci musí být využity konkrétní údaje v něm obsažené; požadovaný slohový útvar; vymezení komunikační situace.
Základ: Časová dotace: 120 minut. Rozsah: nejméně 300 slov (tolerance minus 30 slov, horní hranice není stanovena). Zadávané útvary i témata odpovídají bývalé úrovni Z.
Nadstavbová nabídka: Časová dotace: 180 minut. Rozsah: nejméně 450 slov (tolerance minus 45 slov.) Zadávané útvary i témata odpovídají bývalé úrovni V. Mandatorně obsahují: 1 odborný výklad / odborný referát / odbornou přednášku; 1 odbornou úvahu či esej evropského typu; 1 odborný popis statický; 1 odborný popis pracovního postupu; 2 náročnější útvary publicistického stylu (z toho 1 analytický – komentář, recenzi či analytický článek a 1 beletristický – fejeton, reportáž či delší sloupek); 2 útvary uměleckého či rétorického stylu (např. mikropovídku, líčení, projev či proslov, polemiku).
Metodika hodnocení: Písemnou slohovou práci hodnotí atestovaní centrální hodnotitelé podle kritérií stanovených Centrem v hodnoticí tabulce a doprovodném metodickém materiálu; tato kritéria jsou předem známa žákům, učitelům i veřejnosti. Práce individuálního hodnotitele bude kontrolována vedoucím hodnotitelského týmu.
Případné sporně hodnocené slohové práce posoudí odborníci z řad aprobovaných češtinářů, jmenovaní MŠMT a nezávislí na Centru.
Vnitřní podmínka pro uznání slohové práce: Procentuální výsledek základu nesmí být nižší než 40 % z maximálního dosažitelného počtu bodů.
3. Ústní zkouška:
Základ i nadstavba: Zadání obsažené v Pracovním listu vylosovaném z maturantova Osobního seznamu literárních děl. Osobní seznam literárních děl obsahuje pouze tituly zařazené ve Školním seznamu literárních děl, vytvořeném školou na základě centrálně stanovených specifikací.[5]
Pracovní listy zajišťuje škola; může přitom vytvořit vlastní či využít Centrem vytvářené Banky pracovních listů.
Každý Pracovní list obsahuje:
a) úryvek či úryvky z vylosovaného literárního díla;
b) text neumělecký, který nemusí s uměleckým souviset.
Základ: Maturantův Osobní seznam literárních děl obsahuje 20 literárních děl z nabídky Školního seznamu literárních děl.
Maturant analyzuje oba texty a sleduje zadání uvedené v příslušném Pracovním listu; zadání vychází z jednotné metodiky vytvořené Centrem:
1 a) analýza výňatku z uměleckého díla (podstatné formální a tematické prvky výňatku a jejich funkce v textu) s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla
b) rámcový autorský, literární a obecně kulturní kontext díla
2. obsahová interpretace neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika
3. spisovnost a stylizační úroveň maturantova vyjádření
Na žádost žáka bude ze zkoušky pořizován zvukový záznam. (Nikoli tedy videonahrávka.)
20 minut příprava, 15 minut vlastní zkouška.
Nadstavbová nabídka: Maturantův Osobní seznam literárních děl obsahuje 30 literárních děl z nabídky Školního seznamu literárních děl. Specifikace Školního seznamu literárních děl je co do žánrů a doby vzniku děl jemnější než u základu.[6] V Pracovním listu se zavádí zadání týkající se podrobného kontextu uměleckého díla.
Maturant analyzuje oba texty a sleduje zadání uvedené v příslušném Pracovním listu; to vychází z jednotné metodiky vytvořené Centrem:
1. a) analýza výňatku z uměleckého díla (podstatné formální a tematické prvky výňatku a jejich funkce v textu) s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla
b) širší autorský kontext díla
c) širší literární a obecně kulturní kontext díla
2. obsahová interpretace neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika
3. spisovnost a stylizační úroveň maturantova vyjádření
Na žádost žáka bude ze zkoušky pořizován zvukový záznam. (Nikoli tedy videonahrávka.)
20 minut příprava, 20 minut vlastní zkouška.[7]
Metodika hodnocení: Kritéria hodnocení stanoví Centrum; jak v základu, tak v nadstavbě se hodnotí i spisovnost a úroveň maturantova vyjadřování. (ASČ doporučuje maximum 12 bodů u základu a 15 bodů u nadstavbové nabídky.) Hodnotí vždy dva atestovaní examinátoři. V případě neshody rozhoduje maturitní komise tradičním hlasováním s rozhodujícím hlasem předsedy maturitní komise při rovnosti hlasů ostatních členů.
Při eventuálním protestu proti výroku maturitní komise žák může použít zvukovou nahrávku své zkoušky, byla-li na jeho žádost učiněna; podle ní průběh zkoušky posoudí odborníci z řad aprobovaných češtinářů, jmenovaní MŠMT a nezávislí na Centru.
Vnitřní podmínka pro uznání ústní zkoušky: Procentuální výsledek základu ani nadstavby nesmí být nižší než 44 % z maximálního dosažitelného počtu bodů. V obou variantách musí maturant dosáhnout alespoň 1 bodu v každém ze čtyř parametrů stanovených tabulkou.
Celkové hodnocení maturitní zkoušky
Celkový výsledek maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury se stanoví pouze v kategoriích prospěl – neprospěl (při prostupnosti volby variant základ/nadstavba totiž nelze stanovovat celkový součet procent).
O kvalitě maturantova výkonu tedy vypovídá kromě dosažených procent úspěšnosti i zvolená obtížnostní varianta.
Na maturitním vysvědčení bude vždy explicitně uvedeno, kterou z variant základ/nadstavba maturant v dané části maturitní zkoušky zvolil, a jakého procentuálního výsledku v ní dosáhl.
Maturant v případě neúspěchu opakuje jen tu část (ty části) zkoušky, již (jež) nesložil. Pokud nebyl u slohové práce a ústní zkoušky úspěšný v nadstavbě, může si pro opravnou zkoušku zvolit základ. Maturitní test je třeba k každém případě složit v základu (při nesložení základu tedy nepomůže být úspěšný v nadstavbě); nedostatečná z nadstavby se neopravuje a konstatuje se v procentuálním vyjádření na maturitním vysvědčení.
[1] Dosud užívaný název didaktický test považujeme za nepřesný a nevhodný.[2] Maturitní test by tedy nebyl zaměřen ryze bohemisticky; češtinářský aspekt maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury by byl naplněn především v rámci ústní a písemné zkoušky. Toto pojetí testu by patrně bylo přijatelnější pro vysoké školy nelingvistického zaměření.
[3] Předpokládáme, že Katalog bude podroben odborné revizi.
[4] Rozhodnutí o volbě nadstavbových úloh musí maturant učinit ještě před přistoupením k maturitní zkoušce.
[5] ASČ specifikace vypracuje v případě přijetí tohoto návrhu.
[6] ASČ specifikace vypracuje v případě přijetí tohoto návrhu.
[7] Toto časové navýšení nezpůsobí žádné organizační potíže; modelový příklad ukazuje, že kdyby jeden den maturovalo 5 studentů v nadstavbě, prodloužilo by to celou dobu zkoušky max. o 25 minut (v praxi o méně, pokud by maturovali za sebou).
Vážení kolegové, pár postřehů k ilustračnímu didaktickému testu pro rok 2015 (ze stránek novamaturita.cz):
A) Oproti minulým rokům (snad všem) najednou pět otevřených otázek (šestina testu).
b) V úloze 3 se vyžaduje znalost termínu „pleonasmus“. Možná budu za hlupáka, ale já ho po absolvování gymnázia nejspíš taky vůbec neznal.
c) Otevřená úloha na poznávání funkčního stylu je cesta do záhuby – až se povede zadat ukázku např z eseje, (ne)chci vidět ten zmatek.
d) Poprvé jsem v testu zaregistroval vedlejší věty, respektive jejich explicitní určování. Zdá se mi to jako potměšilost a „úloha pro úlohu“ z dob druhého stupně ZŠ. Totéž platí pro slovní druhy.
e) Literární historie, resp. teorie podle mého patří k ústní zkoušce.
f) Zadání celé řady úloh svou šroubovaností velmi nesedí mým studentům, tj. sluchově postiženým.
A na závěr: Samozřejmě všechno odpovídá požadavkům v katalogu. Ale podle mého názoru zároveň většina učitelů „piluje“ svoje žáky na minulých testech. Tak to prostě je – jenom blázen by poslal maturanty rovnou na typově neznámý test. Mluvnice je na střední popelka.
Pane Šindeláři,
dnes jsem našel zprávu, že CZESHA podporuje návrat centrálního hodnocení písemné práce. V lednu projdu aktualizačním školením, pak se pokusím reagovat na všechny změny a maturitní dění souhrnně.
Milý kolegové, právě jsem prošel aktualizačním školením k ústní části MZ. Můj první dojem je rozpačitý – jako dějepisář celkem vítám literární historii. Ale posunutí bodové škály na 28 bodů v součinnosti s 15 minutami na zkoušení dělá ze zkoušky monstrum s pečlivým jízdním řádem. Literárněteoretické monstrum. Nemluvě o tom, že řada češtinářů asi zjistí nemilou věc – musí minimálně upravit (v horší variantě přepsat) pracovní listy, které byly za čtyři roky vytvořeny. Nemohu se zbavit dojmu, že jakožto předmět si tak trochu (promiňte ten výraz) neustále děláme do vlastního hnízda. Pokud vím, tak permanentní kalibrace (a přeškolování) nepostihuje matematiku ani cizí jazyky. A školní část maturity v tomto kontextu potom působí vyloženě jako volný styl.
Pane Šindeláři,
souhlasím s Vámi v tom, že školení nebylo nutné – ti, kteří zkoušku všelijak ohýbali, v tom budou pokračovat, ostatní by se se změnami seznámili prostě proto, že to vidí jako potřebné.
Zkouška se formálně zpřísnila, ale záleží na učiteli, jak je schopen se svými žáky pracovat a jak je připravuje. Pak bude při zkoušce dominovat to, co je skutečně podstatné. Za důležité pokládám, že existuje jistá volnost při výběru otázek v jednotlivých částech a že je možné části v konkrétních věcech spojovat, vyžaduje-li to logika textu. Rovněž výměna ukázek nebude tak žhavá, samozřejmě pokud v těch stávajících bylo co analyzovat.
U části žáků na formě nezáleží, na zkoušku prostě připraveni nebudou, protože se k ní vůbec neměli dostat. Ale to je úplně jiný problém.
Snad nebudu příliš „off topic“, když zde budu glosovat změny v ústní zkoušce pro školní rok 2014/2015:
A) Školní seznam děl musí mít minimálně 60 děl (místo 40) – budiž.
B) Minimálně dvě díla musí být do konce 18. stol. – budiž.
C) Minimálně dvakrát zastoupena poezie a drama (dosud jednou) – to už je zajímavější.
D) V žákovském seznamu maximálně dvě díla téhož autora – limitující, ale chápu důvod.
E) Literární historie se po jistém útlumu vrací do hry. Nejen při ústních zkouškách, ale i v didaktickém testu. Nijak výrazně mi to nevadí, jen z toho zase kouká nejistota, co se vlastně ověřuje.
F) Zaráží mě změna pravidel uprostřed běhu. Jsou to možná detaily a dají se obhájit tím, že pořád jde o kompetence vymezené RVP, ale i přesto. Kdo to určil? O povinném „přeškolení“ v režii Cermatu ani nemluvě.
Vážený pane Šindeláři,
myslím, že jde o přirozenou reakci na problémy, které se v souvislosti s realizací zkoušky objevily. Konkrétní zdůvodnění je záležitostí Cermatu a MŠMT, ale jako člen komise připravující návrh změn považuji důvody změn za závažné. Co se týče literární historie, v ústní zkoušce je v rukou zkoušejícího, v didaktickém testu se hovoří o „základním přehledu o vývojovém kontextu“, což lze těžko přesněji specifikovat. Náročnost lze odvodit z celkové náročnosti testu, jež, jak víme, není nijak vysoká.
Uprostřed běhu budeme neustále, nechceme-li nereagovat na konkrétní stav (viz výše), navíc v tuto chvíli není nikde zcela závazně uvedeno, kdy a jak by se maturitní zkouška měla „generálně“ změnit.
Vážený pane Soukale, děkuji za odpověď. Jak říkám – nejsem nijak striktně proti. Měl jsem jen dojem, že změny by měly mít jakousi dvouletou odkladnou lhůtu a neměly by zasahovat stávající maturitní ročník. Ta modifikace není nijak velká, jak jsem připustil, ale je to trochu zneklidňující postup. Kdyby se třeba zvedl počet knih v žákovském seznamu na třicet, tak už to přípravu letošních maturantů ovlivní. A douška k náročnosti testu – letošní zářijové výsledky (například více než 50% neúspěšnosti u repetentů) nejsou příliš povzbudivé. Zdá se, že teď teprve k maturitě přišly ročníky, které celý školní cyklus jely dle RVP. Rozvolněné osnovy a jednotný výstup – kámen úrazu. Gymnázia samozřejmě dávají testy levou zadní. Moji sluchově postižení studenti dokážou zvládnout test na 60-70%.
Vážený pane Šindeláři,
myslím, že se v zásadě shodneme. Nikdy nic nebude vyhovovat všem, v komisi se diskutovalo dlouze o lecčem, výsledek berme jako kompromis přijatelný pro všechny. Osobně mi vadí spíše to, že úprava nemůže vyřešit problém s potenciální nedostatečnou úrovní zkoušky po stránce obsahové a metodické. Ale to je záležitost směřující někam úplně jinam než k Cermatu.
Jen připomínám, že všichni hodnotitelé ústní zkoušky z ČjL se musí recertifikovat, tj. absolvovat krátký elektronický kurz a mít osvědčení z roku 2015, starší nebudou platit.
Aktualizační odborná příprava hodnotitelů ústní zkoušky z předmětu český
jazyk a literatura
Na základě podnětů od hodnotitelů ústní zkoušky z českého jazyka a literatury (ČJL) a zkušeností z uplynulých ročníků maturitní zkoušky iniciovalo CZVV odbornou diskusi zaměřenou na tuto dílčí část komplexní zkoušky z ČJL. Návrh revize ústní zkoušky, který respektuje mj. výsledky dotazníkového šetření realizovaného ve školním roce 2012/2013 a reaguje na zpětnou vazbu od učitelů ČJL, připravilo CZVV ve spolupráci s expertním týmem, jehož členy byli zástupci Ústavu pro českou literaturu, Asociace středoškolských češtinářů, vysokoškolští pedagogové a tředoškolští učitelé ČJL.
Revize ústní zkoušky nepředstavuje novou koncepci zkoušky, pouze zpřesňuje její stávající podobu,
a to zejména s cílem minimalizovat vliv problematických jevů na průběh a hodnocení ústní zkoušky z ČJL (neuralgickými body současné podoby ústní zkoušky jsou např. nízký počet bodů, který neumožňuje dostatečně rozlišit jednotlivé výkony žáků; nadhodnocení některých kritérií vzhledem
k cíli zkoušky; případy, kdy maturitní zkoušku složí úspěšně i žák, který se ani v minimální míře nezabývá zadáním zkoušky, tj. literárním dílem). Připravená revize ústní zkoušky z ČJL proto detailněji strukturuje zkoušku, navyšuje maximální počet bodů, které žák může za tuto zkoušku získat, a stanovuje vnitřní podmínky hodnocení.
Na základě úpravy kritérií hodnocení a s odvoláním na ustanovení § 42 čl. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění organizuje v tomto školním roce CZVV pro certifikované hodnotitele ústní zkoušky z českého jazyka a literatury aktualizační odbornou přípravu.
Účast v aktualizační přípravě je v souladu s výše uvedeným ustanovením maturitní vyhlášky nezbytnou podmínkou pro jmenování pedagoga do funkce hodnotitele ústní zkoušky z ČJL pro MZ 2015, a tedy i pro vlastní výkon funkce hodnotitele.
Aktualizační odborná příprava bude probíhat pouze distanční e-learningovou) formou. Po úspěšném
absolvování aktualizační přípravy umožní vzdělávací systém účastníkovi vygenerovat nové osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele ústní zkoušky z ČJL, které si účastník sám vytiskne.
NIDV osloví hodnotitele ústní zkoušky z ČJL prostřednictvím e-mailu uvedeného v informačním systému Centra IS CERTIS. Školy tedy nemusí hodnotitele k aktualizační přípravě nominovat, ale je nezbytné zkontrolovat správnost kontaktních údajů certifikovaných hodnotitelů ústní zkoušky z ČJL v informačním systému CERTIS, případně nahlásit změnu e-mailové adresy hodnotitele na adresu nominace@cermat.cz, a to nejpozději do 17. září 2014.
Vážený pane předsedo,
přestože mi lichotí dojem, který jsem vzbudil, musím čestně prohlásit, že zkušený člověk nejsem. Učím teprve druhým rokem. I za tak krátký čas jsem se ale měl možnost přesvědčit, jakým způsobem sluchový handicap postihuje všechny jazykové roviny, přičemž řada nedostatků se kompenzuje velmi obtížně, zejména pokud je ovlivněno abstraktní myšlení, pojmová struktura atp. Přesto se všemožně snažíme naše studentky a studenty připravit na státní maturitu – naše škola vzdělává orální metodou a totéž vyžaduje. Že Cermat nesklidil kritiku za přípravu PUP, je jenom dobře, i když musím trochu cynicky poznamenat – omnia tempus habent. Celý projekt státních maturit je pořád ještě „v záběhu“. Od prvních maturit v roce 2011 zatím neproběhl ani jeden celý čtyřletý gymnaziální cyklus, o tom, zda už si „sedly“ Rámcové vzdělávací programy, ani nemluvě.
Vážení, dovoluji si přidat malou doušku, která snad není úplně mimo téma. Bude zapotřebí též pečlivě promyslet úpravy maturit pro různé druhy postižených studentů (sluchově, tělesně, zrakově, specifické poruchy učení). Nemám pocit, že by zejména kategorie SPU do budoucna nějak skomírala co do četnosti výskytu. Pokud postiženým nechceme odepřít možnost maturovat, tak to je problém.
S pozdravem
Jan Šindelář
Gymnázium, SOŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postižené, Ječná 27, Praha 2
Na tomto poli Cermat udělal poměrně dost práce a pokud PPP žákovi přizná uzpůsobení a kompenzační pomůcky, škola mu je zajistí. Je možné vyrobit did. test v Braillově písmu.
Ve skupině SP3 je zohledněno, že rodným jazykem žáka je český znakový jazyk, a tak zouška z ČJ vypadá jako zkouška z cizího jazyka.
Netvrdím, že stav je ideální, ale je to mnohem lepší než v případě cizinců.
Chápu, ale spíš jde o kategorii SP2. Budu teď psát o sluchově postižených, protože k nim mám nejblíže. Povolení kompenzačních pomůcek je logické (navíc těžko někomu vyrvete z uší sluchadla, respektive implantát), nicméně zdaleka ne všichni sluchově postižení znakují, a proto nemohou do SP3. SP2 má v současné době „nárok“ (dle posudku SPC) na dvakrát tolik času a čtyři body v hodnocení slohu navíc. Pokud se bude u písemné práce např. navyšovat počet slov, bude to pro dysfatiky apod. obtížné. Samozřejmě je vždycky možné říci, že pokud nezvládají, tak nemají mít maturitu. Tuto „ostrou“ pravdu by ovšem bylo možné pronést i na jiných typech škol, přesto to není průchozí (přes rodiče, politiky, zaměstnavatele). Na rozdíl od těchto však v našem případě jde o handicapované studenty.
Zde se předpokládá, že za celou dobu studia má takový(/-á) student(-ka) vytvořený „mechanismus“ plnění takového úkolu, jako ne napsání slohu nebo testu v nějakém čase. Používá k tomu kompenzační pomůcky včetně asistentů a s jejich poocí to v tom čase zvládne. Psycholog, který píše příslušný posudek, by to měl zohlednit a „předepsat“ příslušné pomůcky a úlevy. (Samozřejmě vím, že některé PPP právě toto neudělají a maturitu tím zkazí, ale s tím by snad pohnul jen soud.)
Jde o to, zda ponechat kategorii SP2 stejná témata, požadovaný rozsah i způsob hodnocení písemné práce, jako mají intaktní adepti.
Vaše poznámka vůbec není od věci, pane kolego.
Souhlasím s panem Zemkem, že Cermat zde udělal kus poctivé práce (také, pokud vím, se do této instituce při vší jiné kritice nikdo nestrefoval právě v této oblasti).
ASČ bude podporovat veškeré aktivity vedoucí k zmírnění zdravotních handicapů uchazečů o maturitu. Protože máte v této oblasti zjevně potřebné zkušenosti, navrhuji, abyste vypracoval expertní doporučení pro MŠMT a Cermat; rádi ho po vzájemné diskusi podpoříme. Jako učitelé jazyka dobře chápeme, jaké limity právě pro jazykovou komunikaci přináší sluchový handicap.
JK
Také jsem tyto žáky naučil, ale mám chuť odpovědět, že ANO, tj. požadavky z ČjL zachovat. Tito lidé nejsou primárně duševně poškozeni, jsou schopni produkovat i vnímat texty. Mají-li nějaký handicap, je potřeba jim ho kompenzovat do té míry, aby byli schopni zkoušku vykonat. (Pokud vím, odpovídající obsahová úloha u SP2 je u cizích jazyků – nekonají poslechový test, ten u ČJ není. Bohužel.