Gabriela Baumgartnerová, metodička pro český jazyk a literaturu CZVV, nám poskytla dopis adresovaný šéfredaktorovi časopisu Respekt. V jeho úvodu mj. uvádí:
„V této souvislosti bych Vám chtěla položit několik otázek: Ověřoval pan Švehla alespoň některé informace, které v článku předkládá čtenářům? Pokud ano, jakým způsobem? Je v souladu s novinářskou etikou a postojem Respektu, že poměrně renomovaný časopis, což Respekt bezpochyby je, zveřejňuje články plné nepodložených a chybných tvrzení?“
Curtisová Václava napsal? V kraji jsou zvykem bosé ženy a kobyly, s tím se dá žít, ale aby tak chodila cechmistrova žena, to už je moc. Před více než dvaceti lety vycházel v Bajtu seriál Instituce které nepotřebujeme, jeden z dílů se jmenoval Učitelé jazyků. O češtinářích řeč tehdy nebyla. Měla by být teď, pokud si vlastní roli nechají zarůstat plevelem.
G. Baumgartnerová ve svém dopisu píše: „Žádný novinář by však neměl psát své texty pod vlivem dojmů…“
Citovaná slova mají zjevně obecnou platnost. Dokladem toho může být i následující případ (jeho součástí je i čestný předseda Asociace češtinářů J. Kostečka):
Dopis Gabriely Baumgartnerové byl publikován také na webu pedagogicke.info. V diskuzi k němu začaly být editorem webu Jankem Wagnerem odstraňovány příspěvky Jiřího Lukáše. Zde je jeden z nich:
Rád bych Vás informoval, že v této diskuzi o mazání textů a lidí byl moderátorem Jankem Wagnerem bez upozornění a vysvětlení smazán můj diskuzní příspěvek.
O co šlo? J. Wagner adresoval v této diskuzi J. Lukášovi svůj poměrně ostrý diskuzní příspěvek (16. dubna 2018 13:31). Odpověď J. Lukáše (16. dubna 2018 15:46) bez upozornění a bez vysvětlení smazal. Neumožnit – z pozice toho, kdo má moc, moc mazat zde texty a lidi – aby se obviněný vyjádřil k svému obvinění, považuju za podlost.
Oslovil jsem pak p. Wagnera prostřednictvím mailu:
Pane Wagnere, nechcete se aspoň pokusit o nějaké čestné zdůvodnění, proč jste odstranil diskuzní příspěvek – viz dále? Takhle bez upozornění a zdůvodnění to vypadá hodně zbaběle. Jste zbabělec? Psal jste: “ Jako moderátor prakticky nemažu žádné příspěvky, kromě vysloveně extrémistických nebo spamů.“ Za co z toho smazaný příspěvek považujete?
Dostal jsem od p. Wagnera následující odpověď:
Pane Lukáši, nehodlám pokračovat ve zcela nesmyslné off-topic diskusi a nehodlám je ani tolerovat na pedagogicke.info. Varování bylo jasné: žádné další off-topic příspěvky. Prosím, nediskutujte s moderátorem, ale respektujte jeho požadavky.
Požádal jsem pak p. Wagnera o bližší vysvětlení:
Pane Wagnere, odstranil jste příspěvek, který byl publikován 16. dubna 2018 15:46 . Vaše „varování“ je z 16. dubna 2018 18:14. Vysvětlete prosím, jakým způsobem autor smazaného příspěvku nerespektoval požadavek moderátora. Protože jste neopověděl, opakuji svou výzvu: Nechcete se aspoň pokusit o nějaké čestné zdůvodnění, proč jste odstranil diskuzní příspěvek – viz dále? Takhle bez upozornění a zdůvodnění to vypadá hodně zbaběle. Jste zbabělec? Psal jste: “ Jako moderátor prakticky nemažu žádné příspěvky, kromě vysloveně extrémistických nebo spamů.“ Za co z toho smazaný příspěvek považujete? A dodávám: Nepovažoval byste za seriózní, abyste – když už – smazal i svůj diskuzní příspěvek z 16. dubna 2018 13:31, tedy ten Váš text, na nějž Vámi odstraněný příspěvek reaguje?
P. Wagner nereagoval.
Publikovali jsme komentář p. Lukáše i přesto, že s článkem G. Baumgartnerové evidentně nesouvisí a že tvrzení „součástí případu je i Jiří Kostečka“ není pravdivé. Aby byl obsah předchozího komentáře pro nezasvěcené čtenáře alespoň trochu srozumitelný, přidávám odkaz na článek na webu PI:
https://www.blogger.com/comment.g?blogID=9043871272554960992&postID=645374947534350243
Prapůvod Lukášova „případu“ ovšem tkví v dění na České škole, kde stále arogantnější cenzorské zásahy editora Michala Komárka přiměly část aktivních diskutujících uchýlit se na jiný učitelský web; příspěvek J. Kostečky na toto téma zde:
http://www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-neuveritelna-arogance-cenzora-michala-komarka/
Na můj předchozí příspěvek reagoval pan Lukáš dalším komentářem, jenž začíná takto:
„Omluva za nejasné (proto špatné) vyjádření. Pan Kostečka není „součástí případu“ v tom smyslu, že by se jakkoli podílel na podlosti J. Wagnera. Je jeho součástí v tom smyslu, že se vyskytuje v části jiného smazaného příspěvku, toho, na který se odkazuje ve větě „proč jste odstranil diskuzní příspěvek – viz dále?“
Dále uvádí pasáže z avizovaného komentáře. Protože tento komentář opět nesouvisí s článkem Gabriely Baumgartnerové ani s aktivitami ASČ, nabídl jsem p. Lukášovi, že všechny tři komentáře s vysvětlením publikuji pod příslušným článkem na webu PI a že na našem webu budu informovat o obsahu jeho posledního diskusního příspěvku a vysvětlím, proč nadále komentáře tohoto typu nebudeme publikovat. To p. Lukáš odmítl, ačkoli navržené řešení jeho komentář ani nezamlčuje, ani necenzuruje. Současně toto řešení diskusi vrací tam, kam věcně patří, čímž umožňuje náš web dále nezatěžovat sděleními, jež s jeho obsahem nemají žádnou souvislost. Zveřejněním prvního komentáře p. Lukáše jsme projevili dobrou vůli a umožnili mu vyslovit se ke sporu, který vede na stránkách PI. Tímto příspěvkem tedy diskusi ukončujeme. I nadále platí, že budeme zveřejňovat všechny komentáře, jež se vztahují k obsahu našeho webu a nepřekračují standardní etické normy (druhá podmínka se výše zmíněných komentářů p. Lukáše samozřejmě netýká). Odkaz na tuto diskusi umístíme pod příslušný článek na webu PI.
Tři poznámky ke komentáři Josefa Soukala:
1. Publikování diskuzních komentářů NENÍ projevem dobré vůle editora.
2. Nezveřejnění relevantního komentáře a použití jeho části – bez souhlasu autora – v editorově vlastním komentáři NENÍ etické.
3. Publikování komentářů J. Lukáše na webu pedagogicke.info J. Soukalem, tedy někým jiným než autorem komentářů, NENÍ seriozní řešení problému, a to z jednoduchého důvodu: J. Soukal může publikovat na webu pedagogicke.info smazaný komentář, a J. Lukáš nesmí???
Vstupní část výše zmíněného komentáře p. Lukáše jsem uveřejnil z toho důvodu, že obsahovala relevantní sdělení, jehož zamlčením bych p. Lukáše poškodil – omluvu za „nejasné vyjádření“. Žádný přispěvatel si ale nemůže vynucovat zveřejnění komentářů, které nesouvisí s komentovaným textem nebo aktivitami ASČ; rovněž nemůže editorovi diktovat, aby řešil problémy, které si přispěvatel svým příspěvkem sám způsobil. Naopak musí respektovat, že editoři nemusí sdílet jeho zájem přenášet osobní konflikty a jeho pohled na ně na jimi spravovaný web. V předchozím komentáři jsem vysvětlil důvody, které mne vedly k ukončení diskuse. S odkazem na ně po zveřejnění názoru p. Lukáše diskusi definitivně uzavírám.
Dobrý den,
Syn loni odmaturoval – ze tří předmětů za výbornou (dvakrát s pochvalou), z čj nakonec za tři po úspěšném opakování písemné práce, kterou napoprvé nenapsal. Synovým rodným jazykem je angličtina, navíc je dyslektik. Jeho písemný projev v češtině je tímto poznamenán, někdy užije anglicismus, nemá cit pro koncovky. Po prvém neúspěchu v písemné práci se odvolal, po urgenci mu Cermat poslal odůvodnění bodového hodnocení, které obsahovalo tvrzení subjektivní a irelevantní. Naprosto se ztotožňuji s tvrzením Respektu a zejména s bodem číslo 7. Existovala velmi reálná možnost, že syn skončí se základním vzděláním, bez možnosti studovat na VŠ.
S pozdravem
Curtisová
Paní Curtisová,
vaše hodnocení článku M. Švehly podle mého názoru absolutně nebere v úvahu předložené kritické argumenty (o nichž se vůbec nezmiňujete). Vaše tvrzení o subjektivitě a irelevantnosti vyjádření Cermatu jsou bez dokladu pouze vyjádřením názoru, nikoli argumentem. Dyslexie je důvodem k uzpůsobení podmínek zkoušky, váš syn mohl na základě odborného posouzení o uzpůsobení podmínek zkoušky požádat; učinil tak?
O tom, zda a jak změnit podmínky české maturitní zkoušky pro žáky s jiným mateřským jazykem či pro žáky dlouhodobě pobývající v zahraničí se v pedagogické obci diskutuje, ovšem neznám žádný výstup směřující k MŠMT (je ovšem možné, že takovýto podnět už byl MŠMT adresován); podnět samozřejmě může podat kdokoli. Musím ale uvést, že vzhledem k dlouhodobým synovým potížím s vyjadřováním v českém jazyce jste měli i jiné možnosti řešení i v rámci stávajících zákonných podmínek, zejména přestup na školu, jež je zakončována jiným typem maturity (v Česku uznávaným).