| 10.2.2023 ŽIVA: KOSTI JSOU VRŽENY Jazykový koutek Anny Černé v prvním letošním čísle Živy přináší odpověď na otázku, zda existuje nějaká spojitost mezi kostmi a kostkami. Dozvíte se, co lze z jazykových příruček zjistit o kostře, kostivalu a pakostnici i jak je to se skloňováním podstatného jména kost. Nechybějí ani ustálené obraty se slovem kost a kostra. Zobrazit více |
| 6.2.2023 VESMÍR: PREZIDENTČIN ŽIVOTNÍ PARTNER Kdybychom si byli zvolili prezidentku, kdo by byl její životní partner? První pán, muž, gentleman nebo snad manžel? Ondřej Dufek v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2023/2) ukazuje, o co by uživatelé češtiny mohli chtít svou volbu opřít, a uvažuje, jestli vůbec takové pojmenování potřebují. Více se dočtete zde. Zobrazit více |
| V rubrice Zajímavé dotazy jste se dozvěděli: že gramatika není vždycky striktní buď–anebo, že podstatná je i srozumitelnost a že tu je dobré brát v úvahu při posuzování přijatelnosti vět základový a výběrový soubor je pravidelně aktualizován vs. … jsou pravidelně aktualizovány; jak se v češtině jmenuje polské město Opole, jak je standardizováno v Indexu českých exonym a jak o něm píšou uživatelé češtiny; jaké argumenty hovoří pro čárku či kroužek (případně nic) u pravopisných variant čúrek, čůrek, čurat, čúrat a čůrat; jak je to z hlediska spisovnosti s podstatným jménem ženského rodu hranolka. Na blogu Novinky z excerpce se psalo: o nejnovějším významu slova socka a o výrazech souvisejících; o vztahu nadávek a vulgarismů, o zdrojových významových sférách nadávek, o jejich regionální rozrůzněnosti nebo o pozoruhodných nadávkách historických; o několika anglicismech, které (možná zatím, možná nikdy) ve slovnících nenajdete. Další novinky: V únoru začal doprovodný program k výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti. Reportáže a rozhovory s Martinou Ireinovou o českých nářečích, o jejich výzkumech a o tom, co všechno můžete vidět a slyšet na této výstavě, přinesly Česká televize (v reportáži Josefa Kvasničky a ve Studiu 6) a Český rozhlas Zlín. Pavel Štěpán v podcastu katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity Z Čejovny vyprávěl o své cestě k vlastním jménům i o práci oddělení onomastiky ÚJČ. Je vulgarismus jednou provždy vulgární? Jak se vlastně pozná? A je vždy nepatřičný? Na pozadí aktuálního britského soudního sporu odpovídá v rozhovoru pro iROZHLAS lexikograf Martin Šemelík. Martin Prošek mluvil v únoru o jazyce v několika různých médiích. O nářečích a spisovné češtině, o potenciálu umělé inteligence v jazykové poradně, o tom, jestli něco češtině prospívá či škodí, nebo o tom, jak jde dohromady profese lingvisty s prožíváním jazyka, si povídal s Jitkou Kostelníkovou v podcastu Akademie věd České republiky Věda na dosah. V pořadu Káva o čtvrté ČRo Dvojka odpovídal na otázky hranice slov v psané formě jazyka. A pro plzeňský rozhlas připravil tři nové jazykové koutky – jeden o výrazech posléze a antedatovat, jeden o přídavném jménu nabušený a jeden o pozdravech a osloveních. |
Kategorie: Jazyk a jazykověda
