TŘETÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O SOCIOLINGVISTICE SE PŘESOUVÁ NA SRPEN 2022
S ohledem na mimořádnou situaci spojenou s celosvětovou pandemií koronaviru se Třetí mezinárodní konference o sociolingvistice v Praze uskuteční v náhradním termínu 24.–26. srpna 2022. Rozhodnutí o přijetí abstraktů zůstávají v platnosti. Termín pro podání nových abstraktů bude vyhlášen. Sledujte prosím webové stránky konference.
VYŠLA NAŠE ŘEČ 2/2021
Ve druhém letošním čísle Naší řeči naleznete tři články a jednu drobnost. Úvodní text Markéty Cehákové se na příkladu skloňování japonských osobních jmen zabývá vztahem úzu a normy, text Hany Mžourkové je věnován dotazům na jazykové zdroje a nástroje v elektronické databázi jazykové poradny Ústavu pro jazyk český, článek Marty Koutové je zaměřen na užití slovesného času ve vedlejších větách obsahových. Mikuláš Preininger ve své drobnosti analyzuje periferní lexém nominant. Celý obsah čísla najdete zde.
POZVÁNKA NA MEZIOBOROVÉ KOLOKVIUM
Oddělení vývoje jazyka ÚJČ pořádá ve dnech 20. až 22. října 2021 na zámku v Kostelci nad Černými lesy mezioborové kolokvium Historický text a jeho interpretace. Akce je určena pro bohemisty, slavisty, klasické filology, historiky a specialisty z dalších příbuzných oborů. Podrobnější informace najdete zde.
HISTORICKÁ SOCIOLINGVISTIKA: VÝZVA K ZASÍLÁNÍ ABSTRAKTŮ
Časopis Slovo a slovesnost vyzývá k zasílání abstraktů článků do monotematického čísla Historická sociolingvistika, které připravují hostující editoři Marek Nekula a Stefan Michael Newerkla. Abstrakt zamýšleného článku zašlete e-mailem na adresu redakce a hostujících editorů do 31. 7. 2021. Více informací zde.
VYŠEL ČASOPIS ACTA ONOMASTICA 1/2021
Právě vyšlo jarní číslo časopisu Acta onomastica (1/2021), které přináší 12 studií v češtině, angličtině, němčině, polštině, srbštině a ukrajinštině. Mezi nimi je např. přehled historie našeho onomastického časopisu od Žanety Dvořákové nebo analýza pomístních jmen obsahujících osobní jméno Jan od Marty Šimečkové. Vedle recenzí, krátkých zpráv a nekrologů v něm najdeme i rozhovor s Miloslavou Knappovou.
ZEMŘELA NAĎA SVOZILOVÁ
27. 1. 2021 zemřela ve věku 85 let lingvistka PhDr. Naďa Svozilová, CSc., jež spojila celou svou profesní dráhu s Ústavem pro jazyk český. Podílela se na přípravě akademických výkladových slovníků a na Mluvnici češtiny 2. Vedla kolektiv autorek průkopnických slovníků vazeb, které byly oba oceněny v soutěži Slovník roku. Do povědomí široké veřejnosti se dostala svou knihou Jak dnes píšeme / mluvíme a jak hřešíme proti dobré češtině. Její spolupracovníci na ni vzpomínají jako na erudovanou, pracovitou a laskavou dámu se smyslem pro humor.
V rubrice Zajímavé dotazy jste se dozvěděli:
- jaká je předpona ve slově otvírat či otevírat;
- jak zacházet se slovem m/Montessori v případech typu m/Montessori výuka;
- zda je správně zplnoletit, nebo zplnoletnit;
- zda v češtině existuje sloveso zbrotit se;
- jak by se mělo graficky náležitě zapsat nespisovné vyjádření [ocamcať pocamcať];
- proč se vedle jména Širokko objevuje v knihách Jaroslava Foglara i varianta Široko;
- zda jsou slova blejzr a žerzej spisovná;
- zda stroje pracují pod parou, nebo pod párou;
- jak vzniklo slovo velbloud.
Další novinky:
- Klára Trsková se v příspěvku na stránce nastenka.neologismy.cz věnovala novým slovům z japonštiny.
- Michaela Lišková a Martin Šemelík z oddělení současné lexikologie a lexikografie pohovořili o neologismech souvisejících s pandemií covid-19. Rozhovor najdete zde (začátek v 8:05).
- Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český loni veřejnosti zpřístupnila lingvisticky strukturovanou Databázi jazykových dotazů (dotazy.ujc.cas.cz), autentický zdroj informací o tom, co lidi ohledně češtiny zajímá, co řeší a s čím si nevědí rady. Oproti standardním příručkám databáze obsahuje i okrajové jevy, na které se ve slovnících a mluvnicích z kapacitních důvodů zpravidla nedostane. Více si můžete přečíst zde.
- Klára Trsková se ve svém příspěvku s názvem Pandemická slovotvorba věnovala novým slovům se základem -pandem-.
