| 23.8.2021 ŽIVA: KDE SE SCHOVÁVAJÍ SLONI? Bavíte se v zoo při pozorování slonů? Jazykový koutek Anny Černé ve 4. čísle Živy přináší odpověď na dotaz: „Proč zoo pro obydlí slonů užívá výraz sloninec? Neměl by to být slonín (jako hřebčín, ovčín, kravín)? Slovo sloninec mi navozuje úplně jinou asociaci (kravinec, kobylinec), což rozhodně není přístřeší pro zvíře.“ Vedle toho se dozvíte i to, zda se v expresivním označení slonbidlo skutečně skrývá slon. Zobrazit více |
| 2.8.2021 VYŠLA NAŠE ŘEČ 3/2021 Třetí letošní Naše řeč přináší tři články, dvě recenze, jeden jubilejní medailon a jednu drobnost. Článek Michala Škrabala a Pavla Machače rozebírá možnosti vědeckého využití nahrávek české části výslovnostní databáze Forvo.com, Barbora Martinkovičová ve své studii představuje úskalí kodifikace jednoho typu místních jmen na korpusovém základě a text Denisy Hejlové a kol. ukazuje, nakolik mediální diskurz o zahřívaných tabákových výrobcích přebírá jazyk marketingu jejich výrobců. Celý obsah čísla najdete zde. Zobrazit více |
| 19.7.2021 MONOGRAFIE O VLIVU STAROSLOVĚNŠTINY NA STAROU ČEŠTINU Kolektiv autorů z etymologického oddělení ve složení B. Vykypěl, H. Karlíková, I. Janyšková a V. Boček vydal v Nakladatelství Lidové noviny monografii s názvem Staroslověnské dědictví ve staré češtině. Kniha zkoumá rozsah, význam a povahu vlivu staroslověnštiny na starou češtinu. Ke svému cíli spěje z jedné strany rozborem staročeské slovní zásoby a gramatiky z hlediska možných stop staroslověnštiny, z druhé strany pak rekonstrukcí možných mechanismů staroslověnského vlivu v sociolingvistické a sociální situaci středověkých českých zemí. Zobrazit více |
| 2.7.2021 KAPITOLY Z PRAŽSKÉ TOPONYMIE Nakladatelství Academia vydalo knihu Martiny Ptáčníkové Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem zabývající se toponymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Vývoj soustavy jmen městských veřejných prostranství je v knize sledován prostřednictvím honorifikačních jmen, na jejichž základě lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na dějinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit. Zobrazit více |
| V rubrice Zajímavé dotazy jste se dozvěděli: zda jsou přípustné tvary Vánoci i Vánocemi; zda je pohroma živelní, nebo živelná; zda jsou správně ty Lužice, nebo ta Lužice; zda se má kořenit kardamomem, nebo kardamonem; zda je lepší užít tvar budiž, nebo buďtež ve větě Léto a sport … pochválen-; kde se konala olympiáda – v Tokiu, nebo v Tokyu; zda je slovo jednak ve dvojitém spojovacím výrazu vždy nutně párové, nebo se pro spisovný text hodí i jiná struktura; zda se píše Československý stát, nebo československý stát; jak zní správný tvar 1. pádu množného čísla od jména hoch; zda je květník květináč, nebo obal na květináč. Další novinky: Z důvodu probíhající rekonstrukce topení je výrazně omezen provoz oddělení ÚJČ v budově v Letenské ulici (ředitelství, oddělení gramatiky, odd. jazykové kultury, odd. současné lexikologie a lexikografie, odd. stylistiky a sociolingvistiky). Prosíme vás, abyste v případě potřeby pracovníky těchto oddělení kontaktovali e-mailem. Veškeré informace naleznete zde. Děkujeme vám za pochopení. Ředitel ÚJČ Martin Prošek pohovořil v pořadu Káva o čtvrté (ČRo Dvojka) o ustálených slovních spojeních. Záznam rozhovoru je možné vyslechnout zde. Klára Trsková se na stránce nastenka.neologismy.cz věnovala novým slovům z oblasti genderové identity. Celý text najdete zde. |
Kategorie: Jazyk a jazykověda
