| 24.8.2022 VYŠLO NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOST V novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 83, 2022, č. 3) analyzuje František Tůma tematické přechody v dyadické interakci mezi studenty. Alla Arkhanhelska se zabývá proměnami užívání frazému nastupat’ na grabli v ruském mediálním diskurzu v letech 2000–2019. Marek Jakoubek shrnuje přínos Jiřího Lípy (1928–2020) československé a světové romistice. Kompletní obsah čísla naleznete zde. Zobrazit více |
| 16.8.2022 ŽIVA: GREGOR JOHANN MENDEL Letošní dvousté výročí narození Gregora Johanna Mendela připomínají nejrůznější akce. Jazykový koutek Anny Černé v posledním čísle Živy nabízí vysvětlení, proč je může pořádat Mendelovo muzeum sídlící na Mendlově náměstí. Kromě skloňování příjmení typu Mendel vysvětluje i etymologii výrazu hrách a objasňuje, jak se připravuje tzv. kočičí svarba. Zobrazit více |
| 8.8.2022 Z JAZYKOVĚDNÝCH AKTUALIT 2022/1–2 Právě vyšly nové Jazykovědné aktuality. Lucie Jílková v úvodní studii srovnává blog a knihu Zápisník alkoholičky a dále představuje publikaci Jana Hoffmannová: Doctor Honoris Causa Universitatis Opoliensis. Michaela Lišková a Martin Šemelík připravili rozhovor se slovenskou lexikografkou Alexandrou Jarošovou. Rozmanité čtení o proběhlých akcích, probíhajících projektech nebo významných osobnostech nabízí bohatě naplněná rubrika Kronika. Celé dvojčíslo Jazykovědných aktualit najdete zde. Zobrazit více |
| 29.7.2022 KNIHA O ČEŠTINĚ A JEJÍCH UŽIVATELÍCH POHLEDEM JAZYKOVÉ PORADNY Pohledy na jazykovou změnu, laická pravidla, kodifikaci, užívání příruček, chápání stylové příznakovosti, postoje k přejímkám v češtině, podoby nesouhlasů tazatelů s odpověďmi, představy o roli Ústavu pro jazyk český, laické i lingvistické vnímání jazyka. To vše přináší nová kniha Jazyková poradna, dobrý den. O češtině a jejích uživatelích. Napsal ji kolektiv autorů z oddělení jazykové kultury ÚJČ a právě ji vydává Nakladatelství Lidové noviny. Zobrazit více |
| 21.7.2022NOVÁ KNIHA O ČEŠTINĚ 16.–18. STOLETÍV nakladatelství Academia právě vyšla kniha Marty Šimečkové Dynamika kulturní češtiny 16.–18. století. Čtyři případové studie z roviny hláskosloví. Jazykové analýzy protetického v-, úžení é > í, diftongizace ý > ej a náslovné diftongizace ú > ou v tištěných literárních památkách z 16.–18. století přinášejí nové poznatky o tehdejším stavu a vývoji vybraných jevů a přispívají tak k poznání češtiny tohoto období.Zobrazit více |
| 18.7.2022 VYŠLA NAŠE ŘEČ 3/2022 Pro třetí letošní číslo Naší řeči zvolil hostující editor Jan Volín téma individuality uživatele jazyka. V první studii Radek Skarnitzl individualitu představuje z hlediska forenzní fonetiky. Autoři druhého článku, Jan Volín a Tomáš Bořil, se na individualitu mluvčího zaměřují z hlediska užití základní hlasové frekvence při přednesu básní. Andrej Zenkov a Michal Místecký pomocí moderních metod zjišťují autorství Petra Bezruče / Pavla Hrzánského. Následuje zpráva z konference a drobnost k problematice anonymních dopisů. Obsah čísla je uveden zde. Zobrazit více |
| 14.7.2022 VESMÍR: O POSVÁTNÝCH KRAVÁCH V HERBÁŘI V komunikaci bývá snadné být nekooperativní a trvat na zjevně nezamýšlených významech, pokud se tváříme, že forma je víc než kontext. O přistupování k větám jako ke květinám v herbáři a k pravidlům jako k posvátným kravám píše Ondřej Dufek v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2022/7–8). Více se dočtete zde. Zobrazit více |
| 4.7.2022 NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU KORPUS – GRAMATIKA – AXIOLOGIE Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie přináší čtyři studie. Aleš Půda se věnuje diachronním změnám českých reflexivních konstrukcí, Pavel Sojka sleduje použití autorského plurálu v závěrečných pracích vysokoškolských studentů, Adrian Jan Zasina se zabývá korpusovou analýzou kvantity vokálů ve verbálních substantivech na –aní / –ání, Luboš Veselý a Vojtěch Veselý dávají odpověď na polemický článek Martina Beneše a Ondřeje Dufka o jazykové kodifikaci opublikovaný ve 24. čísle KGA. Plný obsah čísla s abstrakty najdete zde. Zobrazit více |
| 1.7.2022 WORKSHOP KULTURNÍ DĚDICTVÍ V DIALEKTECH A JEHO ŽIVÁ PREZENTACE Ve středu 29. června se v rámci výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí konal ve Vlastivědném muzeu v Olomouci mezinárodní workshop Kulturní dědictví v dialektech a jeho živá prezentace za účasti pracovníků dialektologických oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV a členů Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavním tématem byla vizuální prezentace dialektologických materiálů, jejich archivace a možnosti digitálního zpracování. Zobrazit více |
| V rubrice Zajímavé dotazy jste se dozvěděli: jestli je nějaký významový rozdíl mezi vazbami zaměnit něco s něčím a zaměnit něco za něco; jaká je historie výslovnosti a zápisu slova kombucha v češtině; jak (a jestli vůbec) skloňovat jméno Šinzó Abe; že přístav na jihozápadním výběžku Slovinska není v češtině ani Pirana, ani Piraň, nýbrž Piran; jak a proč podle platných pravopisných doporučení zapisovat názvy jako SÍDLIŠTĚ NAD LUŽNICÍ; proč si Gregor Johann Mendel ve jménech českých veřejných prostranství a institucí své pohybné -e- někdy ponechává a jindy ne; co lze ještě považovat za přijatelnou výslovnost názvu pražské stanice Staroměstská; kdo byl Vercingetorix a jaké opodstatnění mají dva způsoby skloňování jeho jména; a co mají etymologicky společného gauneři, karetní podvodníci a Řekové. Další novinky: Funkce zdvořilosti a nezdvořilosti nebo důvody potřeby zohledňovat citlivost uživatelů k povaze komunikace objasňovala v rozhovoru pro Noviny kraje Klára Dvořáková. O betaverzi nového korektoru českých textů Opravidlo, na jehož vývoji se Ústav pro jazyk český podílí, informovala řada médií, např. Deník N, Živě, Hospodářské noviny, Lupa nebo PCWorld. Novým hlasem pražské povrchové veřejné dopravy se stal Jan Vondráček. Deník Metro citoval mimo jiné pohled na proces výběru členky poroty Veroniky Štěpánové. V radiodokumentu Putování po starých stezkách Helena Karlíková objasňovala původ slov, jako jsou stezka, cesta a silnice. O mnemotechnických pomůckách a jazykových pravidlech hovořil Martin Prošek v pořadu ČRo Dvojka Káva o čtvrté. Nový kurz podporující publikační dovednosti, který připravily VŠB-Technická univerzita Ostrava a Centrum akademického psaní Ústavu pro jazyk český, představuje článek na webu Vědavýzkum. S jakými funkcemi a za jakou cenu užívají mladší generace anglicismy? Na Radiu Wave nad tím uvažovala Kamila Smejkalová. Jak se dělá etymologie, lexikologie a lexikografie? Jaký je vztah češtiny ke slovenštině nebo angličtině? V čem je čeština specifická? A jaká je úloha Ústavu pro jazyk český? Na tyto a mnohé jiné otázky odpovídal v pořadu Blízká setkání ČRo Dvojka Jiří Rejzek. Na blogu Novinky z excerpce vyšly během prázdnin tři texty: Michala Lišková si všímá novějšího, dnes převažujícího významu slova prémiový, v textu Dárky nejen zdarma pak zvažuje příčiny užívání pleonastického slovního spojení a představuje jeho nové slovníkové zpracování. Slova jako fake nebo dezinfo i výrazy příbuzné a související rozebírá Barbora Procházková. |
Kategorie: Jazyk a jazykověda
