Martin Škabraha se před několika lety kriticky věnoval filmu Vesničko má středisková, konkrétně „symbolu země-matky“. Článek Všichni dobří nevolníci vyšel v Salonu Práva a na stránkách Novinky.cz. Ukázka:

Vesničko má středisková není jen filmová komedie. Je to model světa rezignujícího na spoluutváření velkých dějin – ty zůstávají důsledně „za humny“. Z horizontu dění zde mizí onen ostře sledovaný boj za vlastní svobodu, za samostatnost a dospělost, který Miloše Hrmu stál život. Svět, který ve Vesničce vidíme, má v sobě cosi jako regres ke světu dětskému, a to nejen v oblíbené postavě nesvéprávného Otíka. Klíčovým motivem je tu útěšné působení rodné země, symbolické matky, která svým nedospělým synům odpouští všechna selhání a nechává je ve „vesničce střediskové, chaloupce rodné“ zapomenout na vlastní odpovědnost za všechny ty znepokojivé (anti) charty, na všechny ty podpisy pod stránkami velkých dějin. Zapomenout – doslova – jako na smrt.