„PETR BORKOVEC je spisovatel a překladatel, MATYÁŠ HAVRDA je akademik směřující svůj zájem mimo jiné k pozdně antické filozofii a společně překládají antické tragédie. Jaké události svedly jejich odborné cesty dohromady? Jak společný překlad probíhá a jaká byla práce na Bakchantkách, které v režii Jana Friče uvede Činohra ve Stavovském divadle? O tom s nimi hovořila dramaturgyně inscenace Nina Jacques.“ (Anotace rozhovoru na stránkách Národního divadla)
Jak probíhala práce na překladu Bakchantek?
MATYÁŠ: Moje práce je hlavně badatelská. Seženu si hlavní edice, komentáře a další doplňující literaturu a tu hru studuji. Rozkrývám její významové nuance, souvislosti a výsledek vyjádřím v podobě dosti komplexního textu, který je částečně doslovným překladem a částečně komentářem, včetně poznámek k veršovým rozměrům a podobně. Petr to všechno vstřebá a přetaví do výsledného básnického tvaru. Pak to ještě spolu upravujeme. Občas si zahraju na básníka a nějaký verš tam vpašuju, Petr mi zas někdy vysvětlí místo, které jsem pochopil špatně.
PETR: Od Matyáše dostávám text, který je samozřejmě kompletně v češtině, čili doopravdy překládá on. Ale nemohu říct, že moje práce spočívá v tom, že přesunuju slova, aby to tak nějak celé vypadalo lépe, a občas tam šoupnu rým. Matyáš je velice pečlivý a podrobný a nápaditý a předkládá mi takový text-les, který je rozprostřený do mnoha a mnoha poznámek, možných interpretací, upozornění na souvislosti, plný drobných výkladů – a všechno je to rozšířeno o možnosti dennodenní konzultace s ním, takže já od něj dostávám takové prostředí, ve kterém se snažím zorientovat. V případě Bakchantek, které mi připadají jako „hra-výkřik“, 1 600 veršů poměrně vypjaté poezie, jsem poprvé nepřekládal lineárně.
Facebookový příspěvek Petra Borkovce o spolupráci s Matyášem Havrdou (3. 2. 2023).
