Co může vzejít z toho, když archeologové učiní objev nedaleko školní zahrady? Nejen prohlídka naleziště a nahlédnutí do archeologické „kuchyně“, ale také podnět pro kreativní psaní.
Škola Heřmánek Praha pracuje s dětmi na principu Montessori pedagogiky. Součástí výuky češtiny je i dramatická výchova (a to již od 1. třídy), od páté třídy tvůrčí psaní. Jak to bylo se Satalickou princeznou, objasňuje ředitelka školy Miroslava Adamcová:
O Satalické princezně jsme psali ve zvláštní době. O prázdninách jsme zjistili, že ve vinořsko-satalické oboře pracují archeologové. Což bylo vzrušující – archeologický výzkum 200 m od školní zahrady! A tak ještě než se vykopávky zakryly opět oranicí, absolvovali jsme jejich prohlídku s výkladem odborníka. Máme mezi sebou několik archeologických nadšenců, nejen učitele, ale také děti a ti přinášejí různé artefakty do školy. A pak přišel čas lockdownu a my jsme byli sice online spojení, ale bez přímého kontaktu ve škole. Právě v té době nám dr. Jan Hasil z Archeologického ústavu AV navrhl, zda nechceme promýšlet a vymýšlet, jak to bylo se Satalickou princeznou (její hrob byl nejcennějším nálezem v lokalitě hradiště Vinoř – přídomkem Satalická jsme si princeznu trochu přivlastnili; archeologické informace najdeme zde).
A začali jsme psát. Někdo tvořil sám, jako Johanka a Emma, někdo s podporou, jako Michal. Ale vznikaly zajímavé texty, a tak jsme vyhlásili školní kolo Satalické princezny. Porota pak nejvíce ocenila tři příběhy; najdete je v tomto příspěvku. Vítězná práce – autorkou je Emma Adamcová – pak byla zpracována ještě jako komiks (šlo o formu odměny pro nejlepšího žákovského spisovatele).
Všechny tři nejlepší příběhy byly zaslány do soutěže Děti Praze, vyhlášené Klubem českých a slovenských spisovatelů a MHM; práce Michala Kaliny ve své kategorii zvítězila.
Michal Kalina: Příběh o satalické princezně Kateřině
