Z jazykového Šuplíku komentátora webu Seznam Zprávy: „Nařčený se k činu doznal.“ To přece nedává smysl.Dnes ze Šuplíku vytáhnu jeden starý rest, a jde o slovo do vlastních mediálních řad. Totiž obvinění versus nařčení. Ve veřejné řeči se tyhle výrazy používají prakticky rovnocenně, jako by to, že někdo někoho z něčeho „obvinil“ anebo „nařkl“, bylo jedno a totéž. Já mám dojem, že rozhodně není. Jak říkám, jedná se o letitou záležitost a myslel jsem si, že se to nějak vstřebá, […]
Aktuality 26.9.2023NOVÝ DÍL PODCASTU VE SLOVECHPodcast v rámci webu Ve slovech má nový díl. Jeho hostem je Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR. Marta Šimečková s ním mluvila o povaze, způsobu zpracování a možnostech využití dat v Databázi dějin všedního dne, která zahrnuje i jazykově zajímavý materiál.Zobrazit více 25.9.2023MIMOŘÁDNÁ CENA JOSEFA HLÁVKY PRO ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHOKolektiv autorů Etymologického slovníku jazyka staroslověnského obdrží Mimořádnou cenu Josefa Hlávky. Ocenění uděluje Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových mimořádnému vědeckému dílu, které navazuje na českou i evropskou kulturní a humanistickou […]
Z článku na webu i-kanon.cz: „Nedávno jsem ověřovala údaj v katalogizačním záznamu Národní knihovny u jednoho svazku korespondence, na níž jsem edičně spolupracovala, šlo o obtížně sestavovaný soubor s asi čtyřistastránkovým původním edičním aparátem. V katalogu však informace o editorech – tedy pořadatelkách a autorech doprovodných textů – chyběla. Jak jsem vzápětí zjistila, jejich jména chybí i u několika předchozích svazků téže řady. Protože je dříve katalog uváděl a běžně figurují u obdobných vícesvazkových řad, jako je například Korespondence T. G. Masaryka, nahlásila […]
Článek v časopise Pedagogika 2/2023: Abstrakt Článek je motivován aktuální potřebou teoreticky vykládat jeden z klíčových požadavků současnosti, a sice požadavek na výrazné snížení celkového objemu učiva a požadavek na definici jádrového a rozvíjejícího učiva. Prostřednictvím historické analýzy výuky českého jazyka se snaží přispět k objasňování obecných kontextů a příčin těchto chronicky opakovaných nároků. Dokládá, že redukce samy o sobě měly na kvalitu vzdělání v oblasti jazykové komunikace minimální dopad, […]
Z rozhovoru pro EDUzín: Když jste říkal, že trváte na tom, aby vaši studenti četli knihy, o kterých mluvíte – čekáte, že si přečtou třeba ten epos o Gilgamešovi?Celý ten epos asi nepřečte sto procent z nich, ale ano, očekávám čtení. Postupným a naléhavým tlakem dosáhnu toho, že opravdu čtou. Přičemž ten tlak samozřejmě vypadá jinak u primánů a jinak u prváků na čtyřletém gymnáziu. Tak to mě samozřejmě zajímá, […]
Z jazykového Šuplíku komentátora Seznamu Zprávy: (…) Babička, respektive archetyp babičky, češtině dominuje. Zejména v porovnání s dědečky. Až se nechce věřit, že v jazyce postpatriarchální společnosti, kde veřejná řeč odpovídá tomu, jak se to tu pokoušejí řídit tzv. chlapi, je něco takového možné. Kde se najednou bere ideál babičky, skrze který se úspěšně prodává všechno od babiččiných nudlí po dotace? A kde je dědeček? Dobře, na začátku byla Božena Němcová. Dědečka už nikdo nenapsal. […]
„Jeho Kolymské povídky jsou očitým svědectvím o nelidské podstatě stalinských táborů i svébytným uměleckým dílem. Autor doufal především v jejich domácí, sovětské vydání. Dočkal se však jen vydání exilových, která nerespektovala jeho autorský záměr.„ Článek na webu Paměť národa se věnuje několikadílnému povídkovému souboru, fundamentu gulagové prózy a moderní ruské prózy vůbec, i spletitým osudům jejich autora.
Ze sloupku na webu Novinky.cz: Děti, ty naše malé turbo verze, nečtou. Můžeme se na ně proto čílit. Můžeme plakat nad úpadkem lidstva, které již více nepozná krás Raisova Pantáty Bezouška, natož Holečkových Našich. Ba i Babička Boženy Němcové zůstane známa jen z poslední filmové verze, pročež si budoucí generace Čechů budou myslet, že z Barunky vyrostla Popelka. (…) A je tu i řešení další, dosud nevyzkoušené. Všichni víme, jak mladí dnes komunikují. V podstatě […]
Z anotace pořadu na webu Radia Wave: Ve třetím díle minisérie Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají kanonickým dílem Karla Jaromíra Erbena Kytice a tím, jestli si z něj máme pamatovat víc než „sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť“. Dvakrát k Erbenově Kytici (z časopisu Česká literatura) K. J. Erben Fasciculus florum […]
