Do mírně kontroverzních, pro literaturu nezvyklých vod se vnořilo březnové číslo HOSTa svým tématem, jímž je Hitler a umění – „Hitlerismus“ jako literární téma. Nejprve estetik Rostislav Niederle analyzuje estetické kořeny nacismu, respektive vztah Hitlera k estetice jako politické služce a nástroji propagandy, opíraje se přitom o dvě v Česku dostupné studie – Svůdný klam třetí říše: fascinující a násilná tvář fašismu (Peter Reichel) a Hitler a síla estetiky (Frederic Spotts). Esejista a spisovatel […]

Třetí číslo ČJL ročníku 64 přináší v uvedených rubrikách tyto texty: Stati a články J. Vrajová: Dílo Terézy Novákové v kontextu diskuse o českém literárním kánonu K. Šebesta: Korpus s odmocninou V. Rejzlová-Zajíčková: Legenda: podoby a proměny v českém písemnictví M. Charypar: „Slova od Sabiny. Hudba od B. Smetany“ J. Kostečka: Deset povídek, které zatřesou duší (3) Z praxe našich škol O. Chaloupka: Prostor mezi literární faktografií a zážitkovostí Z nové české literatury […]

Únorovému HOSTu dominuje téma paměti, nikoliv však té individuální, spjaté s kontinuálním vnímáním, prožíváním a (re)konstrukcí sebe sama, ale paměti kulturní, tedy fenoménu akademicky traktovanému relativně nedlouhou dobu. Otevírá je přehledová studie Lucie Antošíkové, která mapuje pozornost věnovanou paměti v čase, přináší přehled teoretických publikací k tématu a zabývá se i problematikou teorie kulturní paměti v českém prostředí. Tatáž autorka poté rozpráví s německou anglistkou a egyptoložkou Aleidou Assmannovou o „nevyhnutelných vzpomínkách na minulé a […]

Když začal na Facebooku fungovat profil Udělám maturitu, objevily se diskuse, kdo ho provozuje a kolik to stojí. Málokdo věděl, že profil založil CERMAT a svěřil ho do rukou firmě Honeypot, stejně jako profily Hodnotím maturitu a Maturita z češtiny. Profil Hodnotím maturitu (www.facebook.com/HodnotiteleMaturantum?fref=ts), určený hodnotitelům, fungoval zhruba tři měsíce, profil Maturita z češtiny (www.facebook.com/MaturitaZCestiny) vydržel skoro dvakrát déle. Nakonec tedy zbyl jen ten první (www.facebook.com/udelammaturitu); navštěvovali jej především maturanti. […]

Minidiskuse k článku o taháku se stočila na věčné češtinářské téma a neuralgický bod našich pedagogických snah: jak domět středoškoláky k četbě kvalitní literatury, aniž by podváděli stahováním obsahů z internetu; jak v literární složce předmětu „probrat a splnit“, a přitom neskončit na telefonních seznamech autorů a děl. Něco jsem zde i jinde k uvedenému problému již napsal; pro potřeby tohoto webu se pokusím o  malý souhrn: Velmi se mi […]

Dotaz: Ziji jiz leta ve Svycarsku. Chci se omluvit, ze muj E-Mail je bez hacku a carek, ale mam svycarskou klavesnici. Mam na vas dotaz ohledne cizich zenskych jmen. Co mi vzdy, jiz tehdy v Cechach rusilo, ze jmena zen v cizich zemich se psala v ceskem jazyce s priponou -ova. Ta zena se jmenuje napr. Langer a ne Langerova. V celem svete se oslovuje ta dama jejim pravym jmenem, […]

Právě kolem projíždí otevřená tramvaj směrem k Čechově mostu. Pérák s Jitkou se rozběhnou a naskočí na plošinku. Cestující jsou protektorátně zamlklí, jen dva němečtí vojáci se samopaly se hlasitě baví, okázale si užívají, že jsou tu pány. Když si jeden z nich všimne, že se na děj dívá holčička, křivě se na ni usměje a naznačí samopalem ta-ta-ta! – jako že celou tramvaj postřílí. Holčička se rozbrečí, maminka si ji přitáhne […]

Michal Šanda napsal svoji dvanáctou knihu nazvanou Dopisy, která je stejně inteligentně vtipná jako jeho předchozí prózy postavené většinou na mystifikačním základě. Číst Dopisy je jako hrát bojovou hru s dějinami a současností české literatury, poznávat reálné postavy a souvislosti a s každou kapitolou cítit uspokojení nad tím, jak se ona bojová hra stává ve své složitosti skutečně řešitelným kvízem. Havlíček Borovský píše dopisy svému bratru Františkovi z Brixenu do […]

Dílo Roberta Walsera (1878 – 1956) jsem začal poznávat prostřednictvím večerů, které pořádal překladatel jeho knih Radovan Charvát na přelomu listopadu a prosince roku 2006 v  pražských kavárnách a literárních klubech. Šlo o deset setkání, během nichž Radovan Charvát četl z  knihy Pomocník (překlad vyšel krátce předtím). V tu dobu také probíhala nádherná výstava v  Klementinu přibližující život tohoto švýcarského prozaika, „objeveného“ v polovině 70. let minulého století (u nás […]