Z článku publikovaného v časopise Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 5: Srovnáváme-li v tomto příspěvku latinský originál a jeho dva překlady do staré češtiny a překlad do češtiny nové, nejde nám ani tak o popis způsobu překladu, ale o hlubší poznání především druhého staročeského překladu, o srovnání jeho jazyka XIV., resp. XV. století s jazykem pozdějších fází vývoje češtiny, hlavně s jazykem XX. století. Domnívám se, že je třeba […]
Když se natěšený čtenář náročné lyriky rozhodne otevřít Máj, čeká ho překvapení. Než se dostane k legendárnímu rozjezdu „Byl pozdní večer – první máj – / večerní máj – byl lásky čas“, objeví jiné verše. Podivnou čtyřslokovou báseň, která následuje hned za věnováním pekařskému mistru Hynku Kommovi a začíná slovy: „Čechové jsou národ dobrý! / Nešťastný, jenž v nouzi lká, / nechť se k Čechovi obrátí, / ten mu rychlou pomoc dá…“ Podobné hurávlastenecké deklamování tvoří i zbytek […]
Rozhovor s Janem Musilem o středoškolské výuce literatury, zejména poezie. Publikováno na webu H7O: Máš pocit, že poezie představuje překážku? Překážku podle mě poezie nepředstavuje, ba naopak, jen je o ní složitější mluvit. Myslím totiž, že jsme obecně naučení mluvit o příběhu. Jednoduše proto, že v každodenním životě svoje vnímání cvičíme převážně na narativní próze, velmi často také na filmech nebo seriálech. To zvládneme z gauče. Za poezií si ale musíme dojít. Nemusí jít o autorské čtení, […]
Program a anotace přednášek jarního běhu Kruhu přátel českého jazyka. Program čítá 12 položek, mj. 22. 2. Katarína Džunková (Ústav východoevropských studií FF UK) ‒ Martin Odler (Český egyptologický ústav FF UK) Staroegyptská milostná poezie – české překlady a aktuální slovenský překlad 15. 3. Jiří Trávníček (Ústav pro českou literaturu AV ČR) Čtení dnes – hledá se nová mise 12. 4. Ondřej Bláha (katedra bohemistiky FF UP) Čeština […]
Oddělení vzdělávání ADRA, o.p.s., vydává časopis pro všechny děti, které chtějí umět dobře česky. Časopis je online a zdarma si ho můžete stáhnout z webu Adra. Anotace: Připravili jsme pro vás časopis, který využijete zejména při podpoře žáků s odlišným mateřským jazykem (dále OMJ). Cílovou skupinou jsou hlavně žáci 3. až 6. ročníků, využít ho však samozřejmě mohou i žáci mladší či starší, dle individuálních dovedností, potřeb a zájmů. Časopis slouží k rozvoji slovní zásoby, větných konstrukcí a komunikačních dovedností a ocení ho především […]
Z článku na Seznam Médium: Chvála úspornosti. Disciplíny. A jednoho jazzového pianisty. Pravidlo, které člověku láme srdce, ovšem ve většině případů poukáže na fakt, že tzv. geniální obraz nespočívá ve schopnosti uplácat slovní vatu do tvaru, jaký ještě nikdo nikdy neviděl. (…) „Zabíjej své miláčky, zabíjej své miláčky, přestože ti to bude lámat to tvé malé, sebestředné pisálkovské srdce: zabíjej své miláčky.“ King ve své memoárové příručce zmiňuje odstraňovaní tvůrčích serepetiček […]
Z článku publikovaného v časopise Český jazyk a literatura, č. 1, 2022-23: Podnadpis tohoto zamyšlení je samozřejmě hyperbola (byť autentická) a zdaleka nevystihuje kompletní pokrytí znalosti problematiky jazykové gramotnosti mezi češtináři všech stupňů škol. Nelze však zastírat, že citovaný – nebo podobný – názor zaznívá v učitelské veřejnosti často (v současnosti i v souvislosti s přípravou tzv. velkých revizí programových dokumentů, viz článek v posledním čísle ČJL, 2021–22, s. 209–215). […]
21.12.2022LEXIKÁLNÍ DATABÁZE HUMANISTICKÉ A BAROKNÍ ČEŠTINY VĚTŠÍ A MODERNIZOVANÁMalý kolektiv pracovníků oddělení vývoje jazyka vedený Petrem Nejedlým zveřejnil rozšířenou, modernizovanou a restrukturovanou verzi Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny. Databáze určená odborné veřejnosti představuje největší svod české slovní zásoby z let 1500–1780: v zhruba 1,3 milionu záznamů z více než jednoho tisíce pramenů zachycuje přes 110 tisíc dobových slov, která dávají zapomenout na omšelé fráze o době temna a úpadku předobrozenské češtiny.Zobrazit více 20.12.2022Z LETOŠNÍHO ROČNÍKU ČASOPISU LINHVISTYCHNI STUDIYIV letošním ročníku […]
Z článku Josefa Soukala publikovaného v poličském měsíčníku Jitřenka (1/2023): Určitě alespoň někteří nynější žáci poličského gymnázia znají jméno Jana Vladislava, který se ve velkorysých prostorách původní budovy vzdělával na přelomu 30. a 40. let minulého století. Jistě by si i dnes coby jejich spolužák – znali by ho ovšem jako Ladislava Bambáska – získal jejich respekt. Pro svou zručnost (podle vlastních slov měl vždy touhu něco vyrábět), samostatnost v myšlení, […]
