24.8.2022VYŠLO NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 83, 2022, č. 3) analyzuje František Tůma tematické přechody v dyadické interakci mezi studenty. Alla Arkhanhelska se zabývá proměnami užívání frazému nastupat’ na grabli v ruském mediálním diskurzu v letech 2000–2019. Marek Jakoubek shrnuje přínos Jiřího Lípy (1928–2020) československé a světové romistice. Kompletní obsah čísla naleznete zde.Zobrazit více 16.8.2022ŽIVA: GREGOR JOHANN MENDELLetošní dvousté výročí narození Gregora Johanna Mendela připomínají nejrůznější akce. Jazykový koutek Anny Černé v posledním čísle Živy nabízí vysvětlení, proč je může […]
novému ránu rožnem svícije neznámé a nemá tvářejak anděl v dřevu lípy spícía čekající na řezbáře někdy se anděl na nás hněváanděla máme každý svéhoa naděje má z buku křídlaa srdce z dřeva lipového (Naděje s bukovými křídly) Letos (7. února 1922) se v moravských Vnorovech narodil jeden z nejvýznamnějších českých/moravských básníků druhé půle dvacátého století – Jan Skácel. K tomuto výročí jsme se pokusili soustředit na jednom místě alespoň […]
V srpnovém předstihu publikujeme starší článek z Metodického portálu RVP, jako podnět k zamyšlení k diskusi: Inspirativním způsobem jsou žádoucí atributy osobnosti učitele formulovány v tzv. big five. Řečenou „velkou pětku“ tvoří inteligence, svědomitost, extroverze, pozitivní emocionalita a přívětivost (kterou by bylo možné propojit s autenticitou učitelovy osobnosti). Zásadní problém školy je v motivaci vychovávaných a vzdělávaných. Učitel motivuje především svou osobností, tím, jak na žáky působí. Zapomeneme na 90 % toho, co jsme si […]
„V den třicátého výročí osobního života dostal Voščev výpověď z malého mechanizačního podniku, kde si zajišťoval prostředky pro své bytí. V propouštěcím listu mu psali, že je odvolán z výroby v důsledku nárůstu své nevýkonnosti a zádumčivosti uprostřed všeobecného pracovního tempa.“ Takto se otevírá zásadní, vizionářské dílo ruské literatury, v němž autor – v návaznosti na svůj předchozí počin, román Čevengur – už na přelomu 20. a 30. let postihl […]
Slovník války je antologie drobných příběhů vzniknuvších na základě monologů, jež byly zaznamenány v čase války na Ukrajině. Sestavuje ji Ostap Slyvynsky, ukrajinský básník, překladatel, literární kritik a viceprezident PEN klubu na Ukrajině. Uvádíme tři ukázky (v českém překladu), dále autorovo úvodní slovo a odkaz na rozhovor s ním. Slovník války: LÁSKA (Beata, Dorohusk, Polsko) „Pracuji ve škole. Jsem vdaná, ale uvnitř jsem cítila velikou prázdnotu. Když vás napadlo Rusko, […]
Ze studie v časopise Orbis scholae (3/2020): „(…) kulturní kapitál školy je úzce spjat s jejím typem. Ukazuje se, že rozdíly ve školních seznamech upevňují distinkci mezi gymnázii a středními odbornými školami. Zatímco například Sto roků samoty se objevuje ve školních seznamech 40 % gymnázií, ve středních odborných školách je to u méně než 8 %. Podobně i další náročnější díla (kupř. Paní Dallowayová, Pěna dní, Racek) najdeme v soupisech […]
O strastech psaní a nakladatelského redaktora: Člověk udělá ledacos, aby nemusel psát. Třeba Petr Šabach nám v nakladatelství říkával, že vždycky, když bylo třeba, aby zasedl k pracovnímu stolu, raději doma vyluxoval. Graham Greene údajně ubíjel čas u silnice a sledoval poznávací značky projíždějících vozidel – čekal na šťastné číslo, teprve pak mohl začít pracovat. Specialistka na thrillery Tess Gerritsenová o sobě tvrdí, že než aby se mořila s novým […]
Úvod článku na webu Host 7 dní online: V zemi indiánských letních táborů vychází současná literatura autorů a autorek z řad původních severoamerických národů. Co udělá s romantickými představami, které nám podsunul Karel May? A v čem je literatura původních Američanů a Američanek unikátní, když se zabývá nejen etnickou identitou, ale i dalšími palčivými tématy? (…) V závěru se autorka věnuje pojmenování Indián: Ještě drobná poznámka k používání výrazu Indián. Od momentu, kdy jsem si své kamarádce původem […]
Aktualizace 27. 7. 2022: Po šesti letech se opětným publikováním výchozího příspěvku vracíme k tématu, jež nepřestává být aktuální, zejména pro školy. Nově doplňujeme odkaz na pozdější příspěvek Luboše Veselého a Vojtěcha Veselého. Tímto příspěvkem předznamenáváme přetištění článků a studií, jež jsou věnovány kodifikaci, popř. tématům s kodifikací volně souvisejícím. Zařadili jsme do něj texty publikované v posledním dvacetiletí. Naším cílem je zpřístupnit pohledy odborníků zájemcům z řad učitelů a […]
