Ze sloupku v časopise Vesmír: Znáte ministerstvo neziskovych organizaci? Jeho utajenou existenci odhaluje přepis jednoho dubnového vysílání Radiožurnálu: „představitelé ministerstva neziskových organizací nebo Akademie věd mluvili taky o přípravě státní energetické koncepce“. Samozřejmě že je to nesmysl, prostě tam chybí čárka. Ministerstvo neziskovych organizaci funguje jen ve větě vytažené z jejího reálného okolí – hned předtím bylo totiž zmíněno ministerstvo průmyslu a obchodu. I když forma selže, kontext obvykle znepravděpodobní většinu potenciálních interpretací natolik, že si v komunikaci […]
Z článku na webu filmvychova.cz: Výuka audiovizuální a filmové výchovy na českých školách vzrostla. Do osnov ji zahrnují v současnosti čtyři procenta základních škol (44 z 1 219 škol). U gymnázii je to dokonce osmnáct procent (21 škol ze 118). Nejčastěji se výuce filmu věnují učitelé v obcích nad pět tisíc obyvatel. Ukázaly to výsledky výzkumu mapujícího, jak si na českých školách vede filmová výchova. Za měřením stojí výzkumný tým Terezy Czesany […]
Z archivu: Ozvuky šestistého výročí upálení českého reformátora Jana Husa naznačují, že jeho smrt za svobodu vlastního názoru zůstává živou součástí domácí historie. Naleznou se sice ti, kteří podobně jako kostničtí soudci dávají najevo podiv, proč Hus raději neodvolal. Jiní by zase do Kostnice nešli, podobně jako o sto let později Martin Luther. Konfesně, nacionálně i jinak zabarvené spory o povahu Husova učení budou asi dále pokračovat, jeho smrt však […]
29.6.2022OCENĚNÍ GRANTOVÉHO PROJEKTUProjekt Staroslověnské dědictví ve staré češtině (řešený v letech 2018–2021) byl Grantovou agenturou ČR oceněn stupněm vynikající. Kolektiv etymologického oddělení (Helena Karlíková – odpovědná řešitelka, Vít Boček, Ilona Janyšková, Bohumil Vykypěl) shrnul výsledky svého bádání především v monografii nesoucí název projektu. V jeho rámci vyšly i další dvě publikace (jedna z nich s bohatou mezinárodní účastí) a řada dílčích studií. Ve výzkumech bude kolektiv pokračovat i nadále.Zobrazit více 29.6.2022NOVÁ HESLA V AKADEMICKÉM SLOVNÍKU SOUČASNÉ ČEŠTINYNa konci června byla publikována další hesla z Akademického […]
Z blogu Josefa Soukala na Aktualne.cz: Napravit krach s Petrem Gazdíkem je pro STAN a celou koalici nejen povinností, ale i příležitostí ke změně stylu a k revizi školské politiky. Přes záplavu vyjádření z posledních dnů se nezdá, že by si Vít Rakušan a jeho „stanaři“ plně uvědomovali závažnost aféry Redl – Hlubuček – Gazdík pro školství a vzdělávání. Nepříliš schopných ministrů jsme měli dost, ale doposud nikoli ministra školství, který […]
Aneb opět o nedostatcích v češtinářských učebnicích… Článek byl publikován v časopise Český jazyk a literatura, 5/2021-2022 K tématu viz též ZDE či ZDE; volněji ZDE, ZDE, ZDE, ZDE či ZDE.
Dotaz:obracím se na Vás s žádostí o odborné posouzení následující otázky, s důrazem na jazykovou a logickou přesnost zadání (nezaměnitelnost) slohové práce: Jaké zadání slohové práce je jazykově a logicky srozumitelné a z pohledu jednoznačnosti zadání slohových útvarů pro žáka nezaměnitelné? Předkládám dvě varianty:1) napište slohovou práci (v publicistickém stylu) v útvaru fejetonu s využitím úvahového postupu; nebo:2) napište úvahový text formou publicistického fejetonu.V této souvislosti jsem učinil opakovaná zjištění, že úvahovým textem (viz bod 2) se v oblasti školství míní vždy důsledně slohový […]
Z komentáře v Hospodářských novinách: Ministr školství přednesl své výtky vůči Cermatu, jeho fungování i podobě zkoušek, které vytváří. A přidal i výroky, kterými více než naznačoval možné zrušení jednotných přijímacích zkoušek, státní maturity v dnešní podobě a možná i celého Cermatu. Na to navazovaly ještě radikálnější komentáře novinářů, vyzývající k co nejrychlejšímu konci. Slovy Petra Honzejka, k „rozprášení Cermatu“. Skoro jako by nikomu nevadilo, že absolutně chybí jakýkoliv pozitivní […]
23. 5. 2022NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 83, 2022, č. 2) představují Sara Košutar a Ana Matić Škorić psycholingvistický výzkum implicitních kauzálních vztahů u vybraných chorvatských sloves. Beata Jarosz nastiňuje vývoj profesní mluvy polských žurnalistů v uplynulých několika stoletích. Jan Křivan a Jana Šindlerová referují o změnách v morfologické anotaci korpusů řady SYN (ČNK). Kompletní obsah čísla naleznete zde.Zobrazit více 16. 5. 2022VYŠEL ČASOPIS ACTA ONOMASTICA 1/2022Nové číslo časopisu Acta onomastica přináší 16 studií. Mimo jiné se v něm Martina […]
