Ze sloupku na webu Novinky.cz: Děti, ty naše malé turbo verze, nečtou. Můžeme se na ně proto čílit. Můžeme plakat nad úpadkem lidstva, které již více nepozná krás Raisova Pantáty Bezouška, natož Holečkových Našich. Ba i Babička Boženy Němcové zůstane známa jen z poslední filmové verze, pročež si budoucí generace Čechů budou myslet, že z Barunky vyrostla Popelka. (…) A je tu i řešení další, dosud nevyzkoušené. Všichni víme, jak mladí dnes komunikují. V podstatě […]
Z obsahu online publikace vydané Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy: Fanfikce – Reklama a výuka – Obraz a film – Instagramová komunikace…
Z autorova Šuplíku na SeznamZprávy.cz: „Proč se případ vykrádání stavebních buněk nazýval akce Bobík, zůstává záhadou. Asi šli pachatelé hlavně po Čtyřlístku.“ Tento díl Šuplíku se zabývá jmény policejních operací. Článek Před rokem, v ranních hodinách 15. června 2022, spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu akci. A dodnes není jasné, proč se jmenuje právě Dozimetr. A ne Barometr. Nebo třeba Špenát. Nějaké spekulace sice proběhly, přesto zůstává původ slova, které se prodralo na přední místa […]
Z červnového newsletteru Knihovny Václava Havla: Vězeňská variace Václav Havla na téma rasismu a nesnášenlivosti Režie Jan PRUŠINOVSKÝ, v hlavní roli Zdeněk GODLA.Hned po návratu z nejdelšího věznění v roce 1984 napsal Václav Havel svou nejkratší hru Chyba. V cele rozehrává mezi šesti mukly drsné drama o jinakosti. Aby varoval před všudypřítomným totalitářstvím a netolerancí nechává autor jedinkrát a zcela výjimečně nahlédnout do svérázného světa vězení, které bylo několik let součástí jeho […]
Z eseje v časopise Host: Loutka s frňákem se vrátila. Což neznamená, že by ožila. Spíše se znovu objevila na prahu života a smrti, kde dřevěný chlapec Pinocchio, toto „borovicové očko“, od svého stvoření v roce 1881 působí. Ve své poslední knize se jej ujal jeden z největších současných myslitelů Giorgio Agamben. Mexický režisér Guillermo Del Toro pak příběh o loutce nově zfilmoval, což mu vyneslo Oscara. Oba přitom trvají […]
V tomto příspvěku se pokouším sumarizovat nejfrekventovanější neuralgické body českého pravopisu, tak jak vyplývají z letitých zkušeností češtinářů i jejich žáků/studentů. PROBLEMATICKÁ MÍSTA ČESKÉHO PRAVOPISU – PŘEHLED I. Psaní i/y/a ve shodě přísudku s několikanásobným podmětem v minulém čase 1. Několikanásobný podmět stojí před přísudkem: přísudek může být vždy v množném čísle. Psaní i/y/a řídíme podle toho, zda podmět obsahuje: a) alespoň jedno jméno rodu mužského životného – píšeme -i: Pěnkavy a kos/kosi […]
Úryvek z článku v Deníku N (14. 4. 2023); napsáno jako 46. díl cyklu Česká inteligence 20. století: (…) Masky padaly a sláva divadla se šířila rychlostí požáru. Brzy skoro celá republika, nejvíc mladá generace, prožívala euforii podobnou beatlemánii. Bylo s podivem, že se tak stalo v režimu jedné vládnoucí strany, která na té euforii neměla nejmenší podíl. Lidé se vymkli kontrole. Ve veřejném prostoru, kde se rozpoutaly diskuse o […]
Představovat čtenářům a cinefilům první dámu českého překladu jistě není třeba. Web ČT art s ní však publikoval zajímavé interview u příležitosti uvedení dokumentárního filmu věnovaného této mimořádné osobnosti do českých kin. Z textu citujeme: Stručné sdělení „České titulky: Anna Kareninová“ provází filmové diváky už pěkných pár let. Co se za ním skrývá, teď překladatelka a editorka Anna Kareninová vypráví také ve filmu. Dokument Je nalezena tím, koho hledá o ní natočil […]
Z článku na webu H70: Život básníka Konstantina Biebla by vydal na výpravný a dobrodružný film. Přitom začal tak poklidně v rodině zubaře v městečku Slavětín u Loun. Otec vášnivě maloval. Matka psala básně. Rodina měla zvláštní vztah k exotice: po původně barokním domě a ordinaci se volně procházela ochočená opice a zazníval křik papoušků. Dne 26. února uplynulo 125 let od jeho narození. (…) Setkání s Wolkerem ovlivnilo Biebla lidsky i umělecky. Svou prvotinu Věrný hlas (1924) dedikoval právě Wolkerovi a po svém v ní […]
