Přinášíme ukázky z příručky, jež by neměla chybět v žádné školní knihovně. Anotace: Netradičně pojatá kniha o tom, jak inspirovat a vést děti a mladé lidi k literatuře prostředky přednesu. Je určena všem, kdo pracují s dětmi a mládeží a věnují se dramatické výchově, literární výchově a možnostem interpretace krásné literatury − tedy učitelům literárně-dramatických oborů ZUŠ, učitelům českého jazyka a literatury na základních a středních školách, vedoucím dětských a mladých divadelních […]

Rozhovor s Libuší Heczkovou vedl Jan Bělíček; časopis Alarm: (…) Třeba v angloamerické literatuře se klasikové a klasičky 19. století často čtou mezi řádky. Hledají se v nich pasáže týkající se sexu, přestože se o něm v jejich románech nikdy nemluví přímo. Jak je na tom v tomto ohledu naše zkoumání české literatury 19. století? Je tenhle přístup vůbec produktivní? U Němcové se tyto věci hledají často. Je to lákavé a může to být i produktivní. Když chtějí ve zmíněné […]

Některé facebookové aktivity Františka V. Ryčla jsme již představovali zde či zde. Dnes upozorňujeme na jím spravovanou skupinu Opožděné recenze, jež je určena pro „krátké recenze, glosy a kritické připomínky ke knihám, které stojí za pozornost, i když nejsou mediálně aktuální“. Najdeme zde příspěvky podnícené nepředstíraným čtenářským zájmem, psané nikoli na efekt, ale poučeně a vždy se zajímavými postřehy; často vzbudí informačně cennou diskusi. Vybíráme z nich dva (v tuto […]

Tímto příspěvkem upozorňujeme na časopis Čtenář (měsíčník pro knihovny): „Příležitosti na své straně vidí knihovny především ve zlepšení nabídky vzdělávacích aktivit pro školy, ve zlepšení prostorových podmínek a vybavení knihovny, celkově ve zlepšení spolupráce se školami, poskytování kvalitního knihovního fondu, zakládání čtenářských klubů apod. Na straně škol je potřeba podle knihoven především povzbudit zájem o spolupráci a využívání knihoven, prosazovat tvorbu projektů se školami, které zahrnují využívání knihoven, tvorbu metodik s knihovníky a sdílení zkušeností.“ […]

Letošní rok se v české literatuře nese i ve znamení dvoustého výročí narození jedné z nejvýznamnějších českých spisovatelek – Boženy Němcové. Výběrově proto upozorňujeme na některé rozhlasové pořady či texty, které tuto skutečnost reflektují. Stanice ČRo Vltava připravila „Vltavský týden s Boženou„, v němž upozorňuje na hned několik premiér i řadu archivních titulů. Poslechnout si můžete desetidílnou četbu z Babičky v podání herečky Růženy Naskové, dílka pěti současných českých prozaiků […]

Emily Dickinsonová stála spolu s Waltem Whitmanem a Edgarem Allanem Poem u zrodu moderní americké poezie. Zatímco do poloviny 20. století to byl Whitmanův hlas, který se nejzvučněji ozýval v dílech amerických modernistů a poté i v dílech beatníků, v současnosti je to tišší, ale o to výraznější hlas Emily Dickinsonové, který fascinuje kritiky, čtenáře, a dokonce i filmové producenty. Její život byl po dlouhá desetiletí popisován jako omezený, až nudný, doprovázený obrazem staré panny, která celý život strávila v domě svého otce. Nikdy […]

Námětem této úvahy jsou proměny zobrazení v literárních dílech s tematikou holokaustu. Aleida Assmannová píše, že kultura paměti holokaustu prodělala „etický obrat“; kategorie jako oběť, přeživší a svědek získaly od devadesátých let minulého století vysoký morální status. Holokaust se na přelomu tisíciletí proměnil v euroamerické civilizaci v globální obraz, obecně reprezentuje nelidskost ve vztahu k univerzálním normám mravnosti (…). Rovněž podle Alvina Rosenfelda se z „autentické historické události“ stále více […]

Časopis Česká literatura vydávaný Ústavem pro českou literaturu AV ČR je dočasně plně dostupný (včetně nejnovějších čísel). Ve spolupráci s ÚČL přinášíme příspěvky upozorňující na ty články, jež by měly zůstat čtenářům dostupné trvale. Ze závěru článku: Nostalgie ve zkoumaných dílech nachází své překvapivé vyjádření v tom, že se dívá zpět na represivní aspekty režimu. Je pro ni typické to, že se méně zaobírá rekonstrukcí doby než narativem o tom, jakým způsobem […]

O zeměmořském cyklu Ursuly K. Le Guinové bylo už napsáno velmi mnoho, samozřejmě především v angličtině. U jedné z čelných, dokonce zakladatelských osobností soudobé fantasy a science-fiction to nepochybně nepřekvapí. Dokonce sama autorka se k důvodům a procesu tvorby těchto textů vyjádřila v knize Earthsea revisioned (1993). České zdroje o Zeměmoří sice nemlčí – nelze přece pomíjet základní kameny žánru –, zároveň se mu však věnují jen okrajově, zpravidla pouze […]