Časové,; a asi nadčasové… „Český žák, rodič, učitel a nakonec i pan školník vydrží vše. Navzdory vládě a jejím rozmarům. Školní rok 2020/2021 vstoupí do historie. I z tohoto důvodu: Vládní představitelé v něm překonali všechny rekordy ve frekvenci ujišťování, že školy, školství a školní děti jsou naše priorita. Respektive priorita vlády. Tato proklamace je v rozporu s tím, jak hluboce si všichni – žáci, rodiče, pedagogický sbor a nakonec i pan školník – oddechli, že to mají za […]

30.6.2021 VÝBOR TEXTŮ LUDMILY PACNEROVÉ Bohumil Vykypěl z etymologického oddělení připravil publikaci Bohemia Glagolitica (Nakladatelství Lidové noviny, 2021). Jedná se o výbor prací přední české filoložky Ludmily Pacnerové (1925–2008) na téma hlaholicí psaných staročeských památek a vůbec církevněslovanské kultury a písemnictví v českých zemích. Vedle šesti autorčiných textů je zde vydána také její kompletní bibliografie.Zobrazit více  30.6.2021 MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O VÝUCE AKADEMICKÉHO PSANÍCentrum akademického psaní kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava pořádají 10. mezinárodní konferenci […]

Z blogu na Aktuálně.cz: Návrh svobodné volby tvaru příjmení žen je „genderově nevyvážený, neboť mužům nedovoluje zvolit si příjmení v ženské podobě“, například Miloš Vystrčilová, stěžuje si senátor Michael Canov. (…) Vraťme se ke kořenům věci. Příjmení, dříve příjmí vznikala podle toho, čí byl, jak se choval, jak vypadal, čím se stal známým, kde žil, jaké řemeslo měl muž: Petřík (syn Petra), Benda (podomácku Benedikt), Hrubec (hrubého vystupování), Bříza (štíhlý, […]

Mluvíme ještě normálně? Ta otázka mě opakovaně napadá v situacích, kdy slyším umělé fráze. Co když plíživě podléháme duševní poruše — jazykovému manýrismu? Prodíráme se balastem novo-termínů, saháme po strojených obratech; navíc často říkáme někdy i ztrojeně totéž. Nevadí nám, že jsme nesrozumitelní; hlavně že jsme se předvedli. Mění se účel řeči: chci zapůsobit, proto mluvím. Poslouchám na nejmenované univerzitě chtě nechtě věty: „Jak avizovali naši informanti“ nebo „Vliv elektorátu a nominačního procesu…“. Jsem […]

Připomínáme dosud dostupné záznamy webinářů: Tereza Podholová: Záznamy z žákovské četby Petr Pokorný: Komunikační přístup k výuce mluvnice – příklady dobré praxe Jana Vejvodová: Tvorba digitálního obsahu pro SŠ / pro 2. st. ZŠ Eva Hájková: Změny v obsahu výuky češtiny na 1. stupni ZŠ Stanislav Štěpáník: Možnosti integrace jazykové a komunikační výchovy a jiné…

Z blogu vysokoškolského pedagoga (KČL PdF UP): Bakalářské a diplomové práce jsou druhem kvalifikačních prací, prostřednictvím kterých studenti prokazují schopnost zpracovat odborně konkrétní téma – a to v souladu s aktuálními poznatky vědy. Jinými slovy – to, co práce obsahuje, musí vycházet z odborných zdrojů, pramenů, práce musí být teoreticky ukotvena (prostřednictvím citací) a musí být jasné, že to, autor v práci popisuje, stojí na odborném základu. Bakalářské práce jsou […]

Alelidé, to je takový zvláštní druh lidí, kteří ke všemu, s čím se setkají, mají nějaké “ale”, nějakou svou výhradu. Jejich řeč není “ano ano” ani “ne ne”, nýbrž “ano, ale”, nebo “ne, ale”. Kdybyste jim řekli, že dvakrát dvě jsou čtyři, odpovědí vám na to pohotově a s jakousi převahou: „Ano, ale dvakrát tři, pane, je šest.“ Načež od vás odejdou s uspokojením, že se nedali a že to […]

Ohlédnutí za reakcemi na naše vyjádření ke kritice testů JPZ přináší poznatek, který by se dal označit za příznačný – od češtinářů a širší odborné pedagogické veřejností přichází podpora, mezi laiky jsou ohlasy rozdílné; ty kritické se ovšem důsledně vyhýbají stěžejním argumentům a většinou se uchylují k neseriózním diskusním figurám. Platí to pochopitelně i pro „potrefené husy“ z EDUinského okruhu. Citujeme odpověď Tomáše Feřteka v rozhovoru pro iDNES.cz: „Asociace středoškolských češtinářů je poměrně […]

Dotaz:Mám několik specifických vět, u kterých nedokážu určit přísudek a ani to, jestli se jedná o přísudek jednoduchý nebo složený. Prosím Vás tedy o pomoc. Věty znějí následovně:1. Nejsem s to bojovat za lásku.2. V tomto případě mám svázané ruce.3. Oči jsem měla plné písku.U slovesa mít nedokážu určit, kdy se jedná o sloveso pomocné, kdy o modální, kdy vystupuje ve funkci spony a kdy nese význam samo o sobě. […]