Dotaz:Ráda bych si ujasnila, jakým způsobem určovat se a si jakožto slovní druh a větný člen na 2. stupni základní školy. Mnoho příruček i učebnic k tomuto problému přistupuje různorodě: v některých automaticky se/si určují jako zvratná zájmena (lze to takto na 2. stupni zjednodušit?), v některých odlišují se/si jako zvratná zájmena, pokud je lze nahradit dlouhými tvary, a jako slovesa v případě sloves povinně zvratných. Problém je také s určováním větných členů: zda […]

Výběr zpráv z oboru pro vás připravuje Česká literární bibliografie, výzkumná infrastruktura Ústavu pro českou literaturu AV ČR, společně s členy Konsorcia literárněvědné bohemistiky. Peter Zusi: The Integrity of the Avant-garde. Karel Teige and the Biography of an Ambition  The Czech avant-garde art theorist Karel Teige (1900-1951) regarded architecture and film as providing the key to formulating a unified theory that would capture this ‘integrity of the avant-garde’. Teige—whose thought has many points of […]

Z jazykového koutku v časopise Vesmír (103, 464, 2024/7): Jestlipak měla paní Müllerová na mysli někoho konkrétního, když děj Haškova Švejka otevřela známou větou „Tak nám zabili Ferdinanda“? Následník trůnu zemřel rukou sice jednoho atentátníka, ovšem člena organizované skupiny. Množnému číslu slovesného tvaru zabili tedy umíme najít smysluplnou oporu. Je ale adekvátní? Když původce děje nemá být nebo nemůže být v našem sdělení tím podstatným a chceme namísto něj posunout do popředí pozornosti něco jiného, máme v češtině […]

Z článku pro PLAV, červen 2024: Sedím u stolu a po letech přede mnou leží diplomy z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dva magisterské a doktorský, bohemistika a slovinština. Je to dvacet let, za sebou mám přes dvacet knižních překladů, spoustu časopiseckých, také hezkou řádku odborných textů, sedmnáct let výuky slovinštiny na pardubické univerzitě, s níž jsem se právě rozloučil. Nerad, hořce, ale ten odchod byl popravdě v mnohém osvobozující, byť mířím do mnohem větší nejistoty. A vyvolává ve […]

Z autorova článku pro Naši řeč (2018, č. 2): Pojem apozice (přístavek) je u nás popisován často ve větě jednoduché, kdežto v souvětí je propracován málo. Na anglickém materiálu se V. Mathesius (1947, s. 305) zabývá tzv. apozicí přívětní. V. Šmilauer (1966, s. 354) za apozici přívětnou považuje parafrázi, srov. řeka meandruje, tj. tvoří zákruty, a zmiňuje apozici vyjádřenou substantivem, větou hlavní nebo vedlejší, srov. Po otci má jen jedno: opovrhování […]

Anotace studie z časopisu Studia paedagogica (roč. 28, č. 1): Předložená studie má za cíl zjistit, jak žáci a žákyně vnímají jazyky svého jazykového repertoáru. V první části je popsáno teoretické ukotvení konceptu jazykového repertoáru a jeho kontextualizace v rámci tématu jazykové rozmanitosti hojně diskutovaného v pedagogickém diskurzu. Následný kvalitativně orientovaný výzkum byl realizován na jedné běžné základní škole, zúčastnilo se jej 26 žáků a žákyň. Jejich jazykový repertoár byl […]

„Už dnes je také zřetelné, že si ve všech oblastech získal přirozenou autoritu a zcela přirozeně vychoval žáky – v duchu své životní filozofie spíše spolupracovníky –, kteří jeho myšlenky dále rozvíjejí. Podstatné je, že při veškeré své životní kázni a maximalistických nárocích je Václav Martinec oceňován jako osobnost strhávající ostatní osobním příkladem a entuziasmem, osobnost velmi otevřená a obětavá, vždy ochotná se rozdělit o své znalosti a věnovat své síly tomu, […]

Z anotace na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR: V letech 2021–2024 tým Edičního a textologického oddělení ÚČL AV ČR řešil ve spolupráci s programátory ČVUT grantový projekt (TL05000288) Technologické agentury ČR nazvaný Analýza motivických klastrů z oblasti aktuálních kulturně-společenských témat a jejich aplikace na materiálu uměleckých textů 19. a počátku 20. století. Projekt vedle základních výsledků z experimentů s analýzou motivických shluků (viz zde) přinesl i novou podobu editačního a prezentačního rozhraní databáze. Česká […]

Výběr zpráv z oboru pro vás připravuje Česká literární bibliografie, výzkumná infrastruktura Ústavu pro českou literaturu AV ČR, společně s členy Konsorcia literárněvědné bohemistiky. Andrea Vítová: Příležitost pro poezii. Blahopřejné a oslavné básně v českých časopisech první poloviny 19. století  Příležitostná poezie byla v české literatuře první poloviny 19. století rozšířeným jevem, který zasahoval jak do literárního dění, tak do společenského života utvářející se národní komunity. Zvláště první dvě desetiletí 19. století, byly „zlatou […]