Ukázka z článku, publikovaného v Jazykovědných aktualitách, 2016, č. 1-2 Interjekce napodobující zvuky, které člověk vydává, popř. způsobuje 2.1 Člověk tyto zvuky vydává nosem a ústy a jsou průvodními jevy jeho vnitřních fyziologických projevů. 2.1.1 Dýchání dýchání: „Ch, ch,“ dýchl si pan Prag do dlaní (Třešňák 11) vydechnutí, oddechnutí, odfouknutí spojené s uvolněním: „Uf,“ vydechla (Kubátová 53), „[a]le vždyť je to jedno, pfff,“ odfoukl si. „To je vedro,“ poznamenal (Korbička […]

„(…) Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvantitativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta zmizela, Dlouhá řada odešla. Zde číslovka tři a přídavná jména udávají rys syntaktického podstatného jména jako jiná příd. […]

Při vnímání skutečnosti se v rámci poznávacího procesu ukončeného řečovým vyjádřením (Štěpán, 1979) uplatňuje, jak známo, vedle sluchu (vnímání zvuků komunikativních, tj. řeči, zvuků přírodních, např. zvířat aj.) také zrak. Lidské oko je schopno rozlišit několik tisíc barevných odstínů, počet jejich pojmenování je však mnohem nižší a také jejich využití je rozdílné v různých stylových oblastech. Tento počet je vysoký v odborné stylové oblasti, zvl. v odborné literatuře textilního průmyslu, […]

Výraz údivu ty brďo! vznikl s největší pravděpodobností zkrácením vokativu ty člobrďo!, a to useknutím první části slova, které dnes už vychází z užívání (ve vyhledávači Google jen 176 výskytů, z toho ještě řada z nich jako nominativ neutra označuje hru Člověče, nezlob se!). „Vokativ“ ty brďo! je sevřenější, zajímavější, nápaditější a to vyhovuje právě mladé generaci. Tento výraz žije už samostatným životem, o čemž svědčí od něho odvozený nominativ-přezdívka brďa (srov. výše) i nominativ Brďo jako název […]

Cílem článku je zabývat se emocionálností interjekcí. Emocionálností rozumíme bohatě rozrůzněnou citovou stránku duševního dění včetně pocitů. Je to hierarchizovaný systém emocí (citů) silnějších i slabších a ty jsou ztvárněny zvláštním chováním člověka a také jazykově nejrůznějšími formálními prostředky. Vycházíme od klasifikace těchto emocí a zajímá nás jejich jazykové ztvárnění (vyjádření) pomocí citoslovcí (interjekcí)1 a jejich okolí (kontextu a situace); motivací příspěvku je ukázat, že jazykové ztvárnění emocí se podstatně […]

Článek byl publikován v časopise Naše řeč 2016, roč. 99, s. 107-111.

Anotace článku publikovaného v časopise Bohemistyka, 2/2017: Článek se zabývá hovorovými spisovnými projevy v médiích teoreticky. Uvádí příklady hovorových spisovných prostředků na jednotlivých rovinách jazykového systému. Obecně se popisuje produkce hovorových spisovných textů, kdy se protíná přirozenost a odpovědnost mluvčího. Konkrétně se charakterizuje tato produkce v složité komunikační situaci mluvených médií. „Dobré řečové vzory”, které jsou potřebné s obnovením společenských elit po roce 1989, jsou v médiích důležité pro nejširší […]

Znáte pojem polovedlejší věta? V úvodu autor píše: Cílem článku, který je inspirován pojetím souvětí u K. Svobody, je v rámci systémové lingvistiky (gramatiky) podat na základě především empirického přístupu k jazyku vymezení a klasifikaci polovedlejších vět, které jsou spojeny se syntaxí promluvy, textu a s jistotní modalitou a kterým dosud bylo věnováno málo pozornosti (…). Článek ZDE. Slovo a slovesnost, ročník 72 (2011), číslo 2, s. 102-117 Další články autora […]

Z článku publikovaného v časopise Naše řeč (2/2009) vybíráme: Naše veřejnost volá po obecně uznávané kodifikaci mluvnické spisovné normy, a proto bude třeba soustředit pozornost lingvistů k vědeckému poznání této normy. Musí se přitom vycházet z rozsáhlého materiálu současné češtiny, která se chápe jako jazyk příslušníků tří žijících generací (Jedlička, 1965, s. 14). Tento materiál by měl respektovat hierarchii pramenů. Hlavními prameny při zjišťování spisovné normy jsou odborné a publicistické […]