Karel Čapek Válka s Mloky Výňatek Umělecký text DER NORDMOLCH Nemnoho let po osazení prvních mločích kolonií v Severním a Baltském moři zjistil německý badatel dr. Hans Thüring, že baltský Mlok vykazuje – patrně vlivem prostředí – některé odlišné tělesné vlastnosti; tak prý je o něco světlejší, kráčí vzpřímeněji a jeho lebeční index svědčí o lebce delší a užší, než je hlava jiných Mloků. Tato varieta dostala jméno […]
Čímž se logicky dostáváme k zásadnímu odhalení: Rowlingová neumí psát fantasy. Ona tomu žánru nerozumí. Což nic nemění na tom, že celá série o Harrym Potterovi je jinak skvělá věc. Osobně jsem ji celou přečetl několikrát. Jen ji nesmím číst z pozice fanouška fantasy. V takovém nešťastném případě totiž nastupuje můj Vnitřní Čtenář odkojený Tolkienem a biřmovaný Eriksonem a začíná odhalovat nesrovnalosti v textu. Případně úplné — s prominutím — kraviny, které tam jsou prostě jen proto, že dobře vypadají nebo […]
Blog z r. 2010, čtený a čtivý i dnes: Když jsem šel nedávno okolo Máchova pomníku na Petříně, vzpomněl jsem si na svá školní léta, kdy jsem byl nucen si při probírání Máje dělat poznámky typu „modrý blankyt – pleonasmus“ nebo „4. Zpěv – zamyšlení nad tragikou lidského osudu“ a papouškovat tyto fráze u pololetního zkoušení. Bohužel mám pocit, že z výkladu oné „lyrickoepické básně“ jsem si opravdu odnesl spíše […]
Přetiskujeme příspěvek z facebookové stránky Jana Wiendla: Zřejmě někdy mezi 5.- 24. dubnem 1945, těsně před osvobozením Angličany, zahynul v nacistickém lágru Bergen-Belsen Josef Čapek. Poslední z jeho básní – Před velikou cestou – napsanou těsně před transportem ze Sachsenhausenu do Bergen-Belsenu, osobně považuji za jedno z nejúchvatnějších lyrických děl české koncentráčnické poezie: Těžké chvíle, těžké dny,není volby, rozhodnutí,temní dnové poslední,jste dny života, či smrti? V život zpět, či v […]
Hodně se dnes přemýšlí, proč přestávají číst děti v sedmé osmé třídě. Přišlo se na to, že kromě toho, že ty děti mají i jiné zájmy, kterým se chtějí věnovat, tak se v té fázi především potřebují dostat k náročnějším knihám. Dětské knihy je už přestaly uspokojovat, není v nich, co by je dále posunovalo. Podnětné knihy jsou tvořeny rafinovaněji a mnoho dětí už k nim nedosáhne samo, potřebují k […]
V souvislosti s blížící se maturitní zkouškou studentům doporučujeme navštívit naši stránku Maturita. Najdou zde např. stále aktuální příspěvek Jiřího Kostečky Praktické rady k maturitní zkoušce 2014, odkazy na interpretace literárních děl, ukázky z literárních děl, na nichž si mohou vyzkoušet své znalosti a schopnost analýzy (Maturita: Ústní zkouška), poučení na téma Řeč postav ve vyprávění nebo Pravidla psaní značené přímé řeči aj. Některým jevům se věnuje naše Poradna (zeugma, skloňování některých typů […]
Do poradny ASČ přicházejí i dotazy týkající se literatury a literární vědy. Jeden, který je možno využít s ohledem na blížící se termín maturit, zveřejňujeme. Dotaz:Chtěla bych se zeptat, jak charakterizovat vypravěče v Saint-Exupéryho knize Malý princ. Jedná se pouze o ich-formu, nebo se v knize střídá s er-formou? Jde mi o pasáže, v nichž vypravěč přímo nevystupuje a čtenáři zprostředkovává vyprávění malého prince o jeho putování po jednotlivých planetách. […]
Aby bylo od začátku jasno, nemám na mysli ničitele českých knih, kam (kniho)moly zařadil ve svém epigramu po bok plesniviny a jezovitů Karel Havlíček Borovský, ani v Imagináriu popsané příslušníky třídy spiritum, o nichž se lze dočíst, že „tráví většinu svého života coby neviditelné bytosti… Jejich pravá podoba nebyla dlouho známa, až nedávno se ukázalo, že knihomol se do jisté míry podobá pásovci – jeho hřbet je pokryt tvrdými deskami, z […]
Z dopisu zaslaného ministru školství 8. ledna 2019: Jménem asociace AMATE, z.s. bychom Vás proto rádi požádali o zachování státní maturity z cizích jazyků ve stávající komplexní podobě (testování poslechu a čtení formou didaktického testu, ústní část a písemná práce) tak, aby nedošlo k degradaci výuky cizích jazyků na středních školách v České republice. Dopis ZDE.
