V těchto dnech dokončuješ s Hanou Lundiakovou překlad Whitmanova díla, jehož název se tradičně překládá jako Stébla trávy. Proč jste se rozhodli právě tohle veledílo znovu přeložit? Je pravda, že Whitman vyšel v češtině už mnohokrát. Existují čtyři obsáhlejší knižní překlady – Vrchlický, Eisner, tandem Urbánek a Kolář, Skála –, ale nikdo zatím nepřeložil první vydání zroku 1855. Tedy u nás, v zahraničí ano: vyšel italský a francouzský překlad a […]
PRAKTICKÉ RADY KE SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY (2014) Slohová práce 1. Dodržte LIMIT SLOV: 250 (při 90 minutách času), tolerance 50 slov; nejlépe je viditelně ho překročit. Pozor: za nedodržení limitu 250 slov – byť se maturant(ka) vejde do tolerance 50 slov – lze strhnout body v 1A, vyjma útvary/žánry, které z podstaty věci bývají v praxi kratší (motivační dopis a jiná administrativa, zpráva, novinový článek, fejeton). 2. […]
POŠETKY PLÁNOVANÉ NA 12. DUBNA SE Z ORGANIZAČNÍCH DŮVODŮ (NEMOC) NEKONAJÍ. OMLOUVÁM SE VŠEM, KTEŘÍ SE ČTENÍ CHTĚLI ZÚČASTNIT. NÁHRADNÍ TERMÍN BUDE VBRZKU OZNÁMEN. Josef Soukal, organizátor
Dobrá čeština sice ve skutečnosti nic nehledá, protože fejeton se pouze zamýšlí nad (ne)vhodností názvů pro literární (a jiné) soutěže, a navíc byl publikován už na jaře r. 2017, ale za přečtení řádky Daniela Kubce určitě stojí.
Teze k zaměření revize RVP ZV Je potřeba ihned zahájit průběžnou debatu s učitelskou veřejností, vyplňování dotazníku samozřejmě není debata, není možné se vymlouvat na kapacity, je velice nebezpečné tuto debatu odkládat, nevezmou-li právě učitelé revizi za svou, bude naplňována pouze formálně viz kulatý stůl SKAV a EDUin, P. Skalická: „Mně přijde strašně důležitý … participační proces. A pokud učitelé nebudou těmi, kdo se na tom budou podílet, a bude to dokument, […]
Pointa je něco, co povrchní či netrpěliví čtenáři neznají, protože se k ní nedočtou nebo ji nepochopí. Přitom právě z pointy často autorský záměr vyrůstá. Přesvědčit se o tom můžeme i prostřednictvím dvou loňských prací žaček Gymnázia Ústavní: kvartánky Kristýny Paskové, jež zvolna odvypráví příběh Životní dobrodružství, a kvintánky Terezy Weberové, která napsala kratší líčení se stejně výmluvným názvem – ON: Starší práce Terezy Weberové ZDE.
Novinářka Zuzana Hronová publikovala na stránkách Akuálně.cz aktuální politicko-literární článek o knihách, které zůstávají ve stínu „študákovských“ Žákových prací. Stojí za to v nich zalistovat, tím spíše, že jim poúnorové časy nepřály a zavřely je před čtenáři na petlici. Jaroslav Žák Ve stínu kaktusu Zuzana Hronová jako studentská autorka
Jaroslav Med byl nepřehlédnutelnou postavou české literární vědy. Ať vstoupil kamkoli, všude ho bylo vidět (nikoli náhodou hrával na studiích nejvyšší basketbalovou ligu) a ještě víc slyšet. Zpravidla býval obklopen klubkem posluchačů, s nimiž svým zvučným, zastřeným hlasem mnohdy s cigaretou v ruce rozmlouval o literárních novinkách, oblíbených autorech či aktuálním dění v oboru. Mladší kolegové, které rád zahrnoval do svého přátelského okruhu, pak naslouchali vyprávěním o alotriích v rodném […]
Slovo autora: Od školních let máme před očima obraz Nerudy jako rozšafného staříka, jenž kulhá s hůlkou uličkami Malé Strany a poťouchle mžourá přes cvikr, obklopen hemžením úsměvných městských podivínů, vnímáme ho jako celkem nudného patrona, jenž píše do novin rozmarné fejetony a také patetické vlastenecké básně a sociální balady… Jako by se pod tou konvenční maskou zcela ztratil onen mladý malostranský darebák, provokatér, rváč, opilec, zbožný ateista, svůdce žen, neúnavný […]
