Když r. 2012 došlo k výrazným změnám v maturitní zkoušce (nejen češtinářské), publikovali jsme s Jiřím Kostečkou otevřený dopis tehdejšímu ministru školství prof. Petru Fialovi, v němž (a v následné diskusi) jsme se snažili postihnout nedostatky maturitní kritiky, zejména nedostatky koncepční. Je překvapivé, kolik shod s dnešní situací nacházíme a jak aktuální se dopis jeví i v červnu 2018. Otevřený dopis ministru školství z r. 2012 Návrh ASČ na podobu maturitní zkoušky z českého jazyka a […]

Upozorňujeme na studie z časopisu Pedagogická orientace: Peter Gavora: Čtení dětem v rodině: výzkum důvodů, parametrů a praktik Tato empirická studie popisuje situaci čtení dětem v rodině. Cílem bylo zjistit důvody, proč rodiče dětem čtou, frekvenční parametry čtení a čtenářských praktik rodičů a dětí. Výzkumný soubor tvořilo 240 respondentů – rodičů, jejichž děti navštěvovaly mateřskou školu. Výzkumným nástrojem byl dotazník s 52 položkami agregovanými do 17 proměnných. Zjištěné základní parametry […]

Příspěvek aktualizujeme o verše publikované na autorově facebookové stránce na jaře 2018. Verše z FB Sbírky Dušana Spáčila na oficiálním literárním nebi nikdy oslnivě nezazářily. Avšak přesto, že pravidelně zůstávaly skromně stranou oficiálních hvězdných map, vždy měly svou přitažlivost, svůj specifický svit, svou patrnou lidskou přítomnost. I jeho poslední sbírka básní, přes to, že nese scifistický název Hvězdné války (vydalo BVD), je velice pozemská, lidská, neb hledající mír v duši […]

„Nemluvíte o Rousseauovi, ale o Lockovi, a dílo, které popisujete, je od Pestalozziho.“ Asi takhle občas vypadá zkoušení z předmětu dějiny pedagogiky. Někdy se dozvím i nová jména: „Flígl“ (byl nakonec identifikován jako Fröbel), „Fichtenberg“ (byl nakonec identifikován jako da Feltre), „Ramblin“ (byl celkem rychle identifikován jako Rabelais), „Dierwang“ (byl nakonec identiϐikován jako Diesterweg), „Lambert“ (byl nakonec identifikován jako Lindner), „Tinder“ (byl nakonec identifikován jako Thorndike). Pak to jsou takové […]

„V těchto dnech právě vyšla kniha komiksů Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Co by dělaly Rychlé šípy za socialismu? Jak by čelily mimozemšťanům? Jaká dobrodružství by prožívaly na dnešním sídlišti? A jak by si počínala tahle parta v domově důchodců? I do takovýchto situací dostávala legendární komiksovou pětici čtyřicítka nejlepších současných komiksových tvůrců z Česka a Slovenska. V pražské Galerii Lucerna začala výstava Pocta Rychlým šípům u příležitosti 80. narozenin […]

O projektu více ZDE, další hesla ZDE . Autorkou hesla je PhDr. Pavla Brožová ŠRUT PAVEL: Lichožrouti (2008) Fantasy s prvky moderní pohádky, humoru a napětí Pro čtenáře od 8 let, i pro starší čtenáře Víte, kam se ztrácí druhá ponožka z páru u vás doma? V knize Lichožrouti se seznámíte s tvory, kteří mají tyto krádeže na svědomí – ponožky jsou totiž jejich potravou. Mají i další zvláštnosti. Tato kniha je veselou i […]

Přinášíme další tři práce septimánů z Gymnázia Ústavní v Praze psané na letošní maturitní zadání. Připomeňme, co jsme uvedli v předchozím příspěvku: „Je běžnou užitečnou praxí, že češtináři využijí čerstvá nebo i starší maturitní zadání jako nabídku pro žáky nižších ročníků. Takto vznikající slohové práce sice samozřejmě nemohou plně respektovat maturitní podmínky (lze se držet podmínek organizačně-technických, odpadá napětí provázející ostrou zkoušku), nicméně výsledek budoucím maturantům přináší kromě informace o […]

Úvaha na téma Škola / Škola a vzdělání byla zadána v kvartě Gymnázia Ústavní. Vybral jsem práci, kterou bych nejen v rámci jedné školní třídy, ale i v širším, meziročním a meziškolním srovnání označil jako typickou. Uvádí problémy, o nichž se zmiňuje většina žáků víceletých gymnázií. Autorka se nesnaží být efektní, pomíjí nepodstatné detaily, je si vědoma podmínek, za nichž probíhá výuka v domovském vzdělávacím ústavu. Zohlednila diskusi, kterou jsme […]

Cílem koncepce komunikačně orientovaného vyučování je mimo jiné připravit komunikačně kompetentní jedince, kteří budou schopni i v mluvené komunikaci přizpůsobovat svůj jazykový kód aktuální situaci, prostředí a komunikačnímu záměru1. Tomuto požadavku by ovšem měli dostát především učitelé, neboť právě oni jsou ve výuce iniciátory, organizátory a hodnotiteli komunikace žákovské. Platí to pro všechny učitele, zejména však pro učitele češtiny, u nichž lze navíc předpokládat vyšší míru kultivovanosti vyjadřování, a to i […]