Z recenze Drahoslavy Kráčmarové v časopise Studie z aplikované lingvistiky vybíráme: Na výsledcích řady konkrétních výzkumů dokládá klíčový význam rodiny pro rozvoj čtenářských kompetencí dětí a současně vymezuje určující sociální a rodinné determinanty — sociální a ekonomický status, vzdělání rodičů, zaměstnání rodičů, etnická příslušnost, míra osvojení výukového jazyka, kulturní zájmy, tradice a potřeby rodiny, hodnotová a zájmová orientace rodiny a to, jak jsou rodiče schopni pomoci dětem s přípravou do školy. Dle výzkumu společnosti GAC (2002) Jak čtou […]

Na stránkách Učitelských novin je volně ke stažení č. 26/2017, jehož hlavním tématem byla maturitní zkouška. Uvádíme dvě krátké ukázky: „Už teď je ale evidentní, že dřív než se shodneme na nezbytných principech různých zkouškových modelů, si budeme muset odpovědět na ještě obecnější otázku – jestli téměř 80 procent mladé populace maturitní zkoušku v současné podobě skutečně potřebuje.“ Z úvodního článku Petra Husníka   Ředitelé středních škol si vesměs stěžují, […]

Teze k zaměření revize RVP ZV Je potřeba ihned zahájit průběžnou debatu s učitelskou veřejností, vyplňování dotazníku samozřejmě není debata, není možné se vymlouvat na kapacity, je velice nebezpečné tuto debatu odkládat, nevezmou-li právě učitelé revizi za svou, bude naplňována pouze formálně viz kulatý stůl SKAV a EDUin, P. Skalická: „Mně přijde strašně důležitý … participační proces. A pokud učitelé nebudou těmi, kdo se na tom budou podílet, a bude to dokument, […]

Dotaz: Narazila jsem na problém s rozborem následujícího souvětí: Z naší debaty mě zaujal postřeh, že první, co vyhodnocujeme na jiném člověku, je jeho kompetence a vřelost. S češtináři naší školy jsme se neshodli na určení druhu vedlejší věty co vyhodnocujeme na jiném člověku. Kolegové větu určili jako předmětnou, někteří jako přívlastkovou, ale to se mi nezdá. Kdybychom ji nahradili větným členem, dostali bychom větu: Jeho kompetence a vřelost je první […]

Novinářka Zuzana Hronová publikovala na stránkách Akuálně.cz aktuální politicko-literární článek o knihách, které zůstávají ve stínu „študákovských“ Žákových prací. Stojí za to v nich zalistovat, tím spíše, že jim poúnorové časy nepřály a zavřely je před čtenáři na petlici. Jaroslav Žák Ve stínu kaktusu Zuzana Hronová jako studentská autorka

Jaroslav Med byl nepřehlédnutelnou postavou české literární vědy. Ať vstoupil kamkoli, všude ho bylo vidět (nikoli náhodou hrával na studiích nejvyšší basketbalovou ligu) a ještě víc slyšet. Zpravidla býval obklopen klubkem posluchačů, s nimiž svým zvučným, zastřeným hlasem mnohdy s cigaretou v ruce rozmlouval o literárních novinkách, oblíbených autorech či aktuálním dění v oboru. Mladší kolegové, které rád zahrnoval do svého přátelského okruhu, pak naslouchali vyprávěním o alotriích v rodném […]

Dotaz: Jeden přispěvatel se nás urputně snaží přesvědčit, že v žádném případě nelze slovo vteřina použít v textu ve spojitosti s časem. Podle něj je vždy nutné uvést slovo sekunda, v opačném případě prý mateme veřejnost. Nicméně slovo vteřina se vzhledem k času používá běžně ve všech celostátních audiovizuálních a textových médiích. Mimo jiné Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého dostatečně na příkladech vysvětlují, že lze použít slovo vteřina v textu ve spojitosti s časem (pakliže jasně vyplývá […]

Josef Hiršal: atribut nonsense není nic definitivního, text se nonsensem stává, nebo jím i být přestává. Nevážím si definice nonsensu výčtem (prášilovské zkazky, parodie, palindromy, hříčky, dětské verše, rozpočitadla, výtvory umělého jazyka, novotvary, permutace, fonetická lyrika, gramatické hry, počítačové hry). Proč? Nemíří k jádru pudla, nýbrž podle mého názoru směrem opačným; za jádro nonsensu pokládám totiž jen jistý typ prožitku a to prožitku na straně konzumenta (tím samozřejmě nevylučuji situaci, […]

Přinášíme další dva žákovské výukové texty vytvořené v rámci výuky slohu, předchozí příspěvky viz ZDE a ZDE. , další příspěvky ZDE. Tentokrát si autorky, žačky kvarty Gymnázia Ústavní v Praze, vybraly témata vztahující se k občanské výchově; podstatou jejich práce jsou testy, zaměřené sice obecně, ale – soudě podle ohlasu spolužáků při prezentaci prací – pro „náctileté“ dosti atraktivní. Kamila Zimová: Osobnostní typy Kristýna Pasková, Klára Petříková: Volba povolání Literární […]