Článek uvádí na základě široké excerpce názory současných českých spisovatelů na jejich těsnou spjatost s mateřským jazykem, s rodnou zemí a kulturou a na kvality češtiny. Všímá si také postojů spisovatelů k jazykovým prostředkům, které jsou pro český jazyk charakteristické. Spisovatelé při svém vyjadřování o češtině často reflektují její vztah k cizím jazykům. Článek ZDE  

Cílem článku je zabývat se dosavadními postoji českých lingvistů k vedlejším větám se spojovacími výrazy bez toho, aby/že, jejich frekvencí v současné češtině, na základě rozsáhlého materiálu charakterizovat jejich postavení v českém jazykovém systému, a to včetně zaujetí stanoviska ke kultivovanosti, resp. nekultivovanosti jednotlivých konstrukcí, a konečně se pokusit o posouzení jejich spisovnosti. Dostupné v časopise Naše řeč, 2009/4

Cílem tohoto příspěvku je osvětlit funkci němčiny v psané i mluvené komunikaci hlavně Čechů ve společnosti národního obrození metodou jazykově historickou, která sleduje především tzv. externí dějiny jazyka a s nimi spojené sociální jevy i postoje jednotlivců a celých generací (uvedeme i smíšené promluvy česko-německé). Obecně je možno říci, že němčina umožňovala Čechům kontakt se světem, Češi však nebyli pasivní, např. čeští hudebníci 18. stol. obohatili Evropu. Slavná česká minulost […]

Interjekce, jež jsou odrazem zvuků zvířat v jazyce, mají specifický hláskový sklad obdobný v jazycích i nepříbuzných. Mívají společný konsonantický, popř. vokalický element. Např. pro řečové vyjádření zvuku kohouta je ve všech uvažovaných jazycích souhláska k; ve většině jazyků se opakuje k třikrát, v některých dvakrát, jak jsme se pokusili doložit materiálem. Společný vokalický element je např. příznačný u zvuku sovy a kozy; pro zvuk sovy je charakteristický „temný“ vokál, […]

Článek se zabývá hlavně na základě studia dokumentárních textů českých spisovatelů, kteří se narodili od roku 1920, jejich názory na diskontinuitní a kontinuitní vývoj češtiny a podrobněji na současnou češtinu spisovnou, a to ve vztahu k původu spisovatelů z Moravy a Čech, ke školnímu vyučování češtiny, k pravopisným reformám, k jazykové kultuře a k češtině v médiích. Všímá si postojů spisovatelů k běžně mluvenému jazyku, jímž rozumíme jazykové útvary, které […]

„Nekonvenčnost Hrabalova psaní a živelná vitalita jeho pábitelů se projevují především v autorově schopnosti bohatého rozlišení a pojmenování věcí a jevů života, v ozvláštnění slovní zásoby, které vychází z vývojových změn této zásoby. Tvoří nová pojmenování okazionální, např. mědvědíšek pro význam ‚mourovatá kočka‘. Dále má mnoho slov přejatých zvl. z němčiny, např. generačně omezené armička ‚chudáček‘, fana ‚prapor‘, dosud živé senkrovna ‚žumpa‘, z maďarštiny bantovat se ‚prohledávat kapsy‘, z jidiš […]

Příspěvkem věnovaným hovorové spisovné češtině upozorňujeme nejen na stále aktuálnější téma, ale i na Bohemistyku, polský časopis zaměřený na naši mateřštinu. Autor v článku mj. uvádí: „Celospolečenské vědomí stále uznává hodnoty spisovné češtiny. S tím jsou však bohužel v jistém rozporu snižující se dovednosti ovládání spisovné češtiny, a to zvláště v její hovorové podobě, což je především vina naší školy. Je však potěšitelné, že dnes převládající pocit ležérnosti, nezávaznosti začíná […]

Odchod Ludvíka Vaculíka podnítil řadu autorů k textům, které vyzdvihovaly svébytnost Vaculíkovy osobnosti a životní cesty (viz např. ZDE). Objevily se i přímé či nepřímé polemiky a jejich ohlasy; jeden z nich uvádíme: Nekrology a novinová zamyšlení po smrti Ludvíka Vaculíka vyzdvihovaly autorovu předlistopadovou tvorbu, zatímco k jeho porevolučnímu psaní spíš taktně mlčely. V „generačním sporu“ týdeníku Respekt uvedl Jan H. Vitvar, zástupce mladších publicistů, svůj text výmluvným podtitulkem Proč nemělo smysl po listopadu […]

AktualityK tragédii na Filozofické fakultě Univerzity KarlovyVyšla Naše řeč 5/2023Živa: Adventní zastaveníPodcast Ve slovech: Michaela LiškováProjekt výzkumu středověkých písařských přípisků a kolofonůZ Jazykovědných aktualit 3–4/2023Výzva pro mladou generaci: Staň se superdialektologem!Přednáška: Slovnědruhové kontinuumŽivot, dílo a korespondence Antonína Matzenauera 22.12.2023K TRAGÉDII NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVYJsme hluboce otřeseni tragédií, která se stala 21. prosince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyjadřujeme soustrast všem blízkým obětí a soucítíme se studentkami a studenty i kolegyněmi a kolegy, jejichž životy […]