Aktualizováno – příspěvek doplněn o odkaz na autorčinu nobelovskou přednášku a článek Libora Dvořáka (viz níže). Světlana Aleksijevičová patří na Západě k nejznámějším postsovětským autorům. Důkazem jsou nejen četné překlady jejích knih do hlavních světových jazyků, ale i to, že se o ní již několik let po sobě mluvilo jako o žhavé kandidátce na Nobelovu cenu za literaturu – a letos ji opravdu dostala. Nicméně doma v Bělorusku nebyly až […]

„Už sám fakt, že se literární kánon stává předmětem metaliterárních a metaliterárněvědných úvah, že je často zpochybňován a interpretován jako sporný jev, ba dokonce vykládán jako násilí na čtenářích i badatelích, naznačuje, nakolik se v poslední době proměnilo naše myšlení o literatuře a komunikační rámce, za nichž se toto myšlení realizuje. Zdá se dokonce, že jsme byli – alespoň my starší – přímými účastníky proměny tak zásadní, že nám to umožňuje stav […]

Na jeden z článků Evy Klíčové reagovali dva vysokoškolští učitelé – Ondřej Hník (Pedagogická fakulta UK v Praze) a Jan Slavík (Pedagogická fakulta ZČU v Plzni); publikováno ZDE. V Salonu z 19. listopadu se Eva Klíčová opět zamyslela nad osudy české literatury. Tentokrát pod názvem Negramotní Einsteini přicházejí, jímž je předznamenán kritický pohled autorky na šance literatury (a v širších souvislostech i hlubší intelektuální práce s textem) uplatnit se v […]

Měsíčník pro světovou literaturu Plav přinesl letos například číslo věnované populární a brakové literatuře středověku. V úvodníku Kristýny Králové se mj. píše: „Základní uvedení do tématu populární literatury starověku a středověku poskytuje rozhovor s Nicolou McDonaldovou a Slavicou Rankovićovou, v němž se mimo jiné dozvíme, jakými fascinujícími a šokujícími tématy se publikum snažily zaujmout středověké anglické romance. O charakteristických znacích, jež stará populární literatura sdílí s tou novodobou, se lze dočíst v eseji Jiřího Starého. V ní se také […]

Z archivu: Nemělo by zapadnout… Není důležité, jakou hodnotu má maturitní vysvědčení – to je jen cár papíru –, podstatné je samotné vzdělání studenta. Máte po přečtení výše uvedeného souvětí dojem, že vyšlo z pera některého z médii protežovaných tuzemských vzdělávacích „expertů‟? Nejste daleko od pravdy, je parafrází frází, s nimiž se na stránkách vzdělávacích webů či obecně v článcích o školství setkáváme opakovaně. K jakému vzdělání ovšem takovýto přístup […]

Opět se diskutuje o seznamu literárních děl, autorů, literárních žánrů, směrů a hnutí a v souvislosti s tím o výuce literatury a češtiny vůbec. Padají slova o „čiré nemravnosti‟ či „pozitivistickém odbornictví‟, připomíná se myšlenka Karla Kosíka o rovnomocném dialogu rozumu technického, morálního a poetického. Téhle myšlenky se čerstvě, snad jen několik hodin po pařížských útocích, zmocnil Ondřej Hausenblas a na stránkách EDUinu si s ní pohrál stejným způsobem jako […]

Na stránkách Respektu se Tomáš Feřtek rozhorlil nad tím, jaký seznam četby připravil ke státní části maturit z češtiny CERMAT. „Převažují autoři 18. a 19. století,“ stěžuje si v článku CERMAT vzkazuje: Na moderní literaturu se vykašlete. „Když je vám osmnáct a jste maturant, tak si po přečtení tohoto seznamu můžete pouze potvrdit, že literatura už je opravdu jen zapáchající mrtvola,“ přidává. „Redukovat literaturu na půl století starý telefonní seznam […]

Kolik čtenářů má v Česku Světlana Aleksijevičová? Po udělení Nobelovy ceny za literaturu jich jistě přibylo. Těm, kteří se s dílem dnes už nejslavnější běloruské spisovatelky zatím ještě nestihli seznámit, nabízíme několik ukázek z díla Doba z druhé ruky. V dalším příspěvku (ZDE) přidáváme článek autorčina krajana Maxe Ščura, zasvěcený a pro nemalou část českých čtenářů nepochybně objevný. Ukázky najdete ZDE, ZDE, ZDE a ZDE. Za výběr ukázek děkujeme Vladimíru […]

„V literatuře je to jako v muzice, s knihami jako s písničkami. Obyčejná, na tři akordy, zahraná ale po svém a s výrazným riffem, bývá povedenější než složitě strukturovaná píseň. Bianca Bellová (1970), přes exotické jméno Češka s bulharskými kořeny, nepřišla se žádným experimentem, všechno to, o čem píše, už jsme někde četli, ale její román-monolog o normalizačním mládí a dospívání a o polistopadovém „opravdovém“ životě je mimořádně povedená tříakordovka. […]