Přinášíme dva zasvěcené pohledy na překlady děl, jež není třeba blíže představovat: Obhajovat Šrámkův překlad, svého času českými filology odmítnutý, dnes již na základní rovině není třeba. Skvělým způsobem tak učinil Petr Peňáz ve své recenzi na Šrámkovu Odysseiu. Ukázal v ní, že chápeme-li překlad nikoli jako mechanické převádění původních básnických forem z jednoho jazyka do druhého, nýbrž jako tvůrčí hledání způsobů, jak v jiném jazyce a kulturním kontextu dosáhnout adekvátního estetického účinku, je Šrámkův Homér přímo prototypem překladu. Zatímco Karel Svoboda ve […]

(…) Opravdová hodnota knihy se pozná nejdřív po třiceti letech. Správná Magnesia Litera 2017 by měla oceňovat knihy z roku 1987. To vyšly třeba Země žen Vladimíra Párala, Einsteinův mozek a jiné povídky Josefa Nesvadby a K principu rolničky Miroslava Holuba. Eduard Petiška, který v tom roce zemřel, vydal Aničku a básničku a Vojtěch Steklač, který žije dodnes, Čendu & spol. Bohumilu Hrabalovi vyšly v Torontu Proluky, Antonín Brousek tiskl v anglickém Purley antologii poezie českého stalinismu […]

Učitelské profesní sdružení, Asociace češtinářů a Pedagogické info připravily anketu, jejímž cílem je zmapovat, které školské a vzdělávací problémy vidí vyučující jako podstatné a jaká řešení preferují. Anketa obsahuje tyto body: Snižování počtu žáků ve třídách Vzhledem k tomu, že celkově přibývá žáků vyžadujících při vzdělávání nějakou formu podpory a / či žáků výchovně problémových, je třeba celkově snižovat počty žáků ve třídách, a to zejména na základních školách; v nutných případech […]

Cílem tohoto příspěvku je osvětlit funkci němčiny v psané i mluvené komunikaci hlavně Čechů ve společnosti národního obrození metodou jazykově historickou, která sleduje především tzv. externí dějiny jazyka a s nimi spojené sociální jevy i postoje jednotlivců a celých generací (uvedeme i smíšené promluvy česko-německé). Obecně je možno říci, že němčina umožňovala Čechům kontakt se světem, Češi však nebyli pasivní, např. čeští hudebníci 18. stol. obohatili Evropu. Slavná česká minulost […]

V nejnovějším čísle časopisu Jazyk a literatúra najdeme např. články Vyučovanie slovenčiny ako materinského jazyka v kontexte nových výzev a perspektív (Milan Ligoš), Práca s pojmom socialistický realizmus na hodinách slovenského jazyka a literatúry (Karol Csiba ), Zážitkové učenie ako forma zvyšovania jazykovej kultúry žiakov (Dagmar Zlatošová) a také příspěvky věnované cenzurnímu zásahu, totiž vyřazení povídkové sbírky Petera Pištianka a Dušana Taregela „Sekerou a nožom“ ze seznamu knih doporučených žákům maturitních ročníků.  […]

Dotaz: Jsem studentka pražského gymnázia a v rámci školního projektu na téma „Mluva mladé generace“ hledám odborníka(y). Mohli byste mi prosím přispět ve stručnosti svým názorem na tuto problematiku? Myslím si, že jako poradna Asociace češtinářů byste mi s tím mohli pomoci. Četla jsem i několik článků na Aktuálně, kde jste se k tomuto tématu vyjadřovali. Byli byste tak laskaví a odpověděli mi na následující otázky? 1) Jak vnímáte mluvu dnešní mladé […]

Tématem tohoto článku jsou české řadové číslovky od necelých racionálních čísel, konkrétně od lichých násobků jedné poloviny (v desetinném číslicovém zápise např. „4,5.“. Na první pohled je existence takových číslovek/čísel nelogická, vždyť podle obecné představy mohou členy číselné řady v oné řadě obsazovat jen místa odpovídající celým racionálním číslům. Přesto se však tyto číslovky v komunikaci, a to i v komunikaci veřejné, oficiální a kultivované, objevují s nezanedbatelnou četností. V […]

Anotace: Na hesle „vše pro dítě“ je v pedagogické i laické obci již desetiletí konsenzus. Článek se pokouší ukázat, že uklidňující shoda na „zájmu dítěte“ umožňuje také zastírat rozpory a napětí existující uvnitř výchovy a jejích institucí. Odvrací pozornost od napětí mezi státem, školou a rodinou, od proměňujících se vztahů mezi nimi a od skrytých tendencí v proměnách pojetí vzdělávání a ve vzdělávací politice. Orientace na dítě a argumentace jeho „nejlepším zájmem“ se tak podle některých stala nejrozšířenějším klišé naší doby. V první části autor pojmenovává některé […]

Jako specifický a úspěšný segment literatury pro děti a mládež se za poslední roky ujal fenomén young adult. Dá se young adult nějak literárně vymezit? Nebo se jedná spíše o marketingový šuplík? Kategorie „young adult“ či „new adult“ je fenomén zajímavý spíše z hlediska sociologického než literárněvědného. Zahrnuje čtenáře ve věku od sedmnácti do pětadvaceti let, což je věková kategorie, kterou ve své tvorbě zohledňovali již autoři v devatenáctém století. V zahraniční produkci pro ni momentálně dominuje […]