Černá 1610/14, Praha 1, Nové Město, Karel Teige, Jindřich Hořejší, Jiří Wolker Černá ulice je stále věrná svému jménu. Poněkud temná úzká ulice spojuje Myslíkovu s Opatovickou a přiléhá zadním traktem k rozsáhlému závodu někdejší tiskárny a nakladatelství J. R. Vilímek. V ulici jsou dva podobné domy vedle sebe, kdysi byly jejich vchody označeny 12a a 12b. Adresu Černá 12a znali čtenáři řady časopisů a letáků vydávaných Devětsilem a zasílali na ni své […]
Časopis Respekt v č. 8 přinesl článek Marka Švehly Když Jirous, tak Nohavica, věnovaný zejména tzv. státní maturitě z českého jazyka; článek věcně nepříliš zdařilý a celkově málo profesionální. V úvodu se autor věnuje opakovaným sporům Oldřicha Botlíka a Tomáše Feřteka s češtináři, přičemž spory traktuje způsobem zcela tendenčním – opíraje se evidentně o vyjádření dotyčných antimaturitních aktivistů, jejich oponenty de facto dehonestuje. K článku se samozřejmě vrátíme obsáhlejším samostatným […]
Tomáš Feřtek v Respektu hlásá, že „rozhodně není reálná obecně sdílená představa hordy nevzdělavatelných před školními vraty.“ Lež. Žádná obecná představa o hordách nevzdělavatelných neexistuje. Výmysl, který se snadno vyvrací. Co se od září změní? „Všechny děti se budou vzdělávat podle stejného programu. Zatím to tak nebylo. To je hlavně organizační opatření, které má opět především usnadnit život těm běžným školám, které už dnes takové děti vzdělávají. Bude se jim snáze […]
Respekt č. 8/2016 přinesl speciál Vzdělávání, který obsahoval i článek Marka Švehly o současné podobě maturity Když Jirous, tak i Nohavica. V úvodní pasáži autor využil článek Oldřicha Botlíka Poznámky k ukázkám úloh z Cermatu pro přijímací testy publikovaný na webu Česká škola 15. října 2014, v němž se tento vystudovaný matematik a testolog pustil i do kritiky některých otázek z oblasti českého jazyka a literatury, souvisejících ovšem s přijímacími zkouškami na střední školy, nikoliv s maturitou samotnou. […]
„Škola není strojem na vzdělávání, nýbrž místem, kde se mají všichni − učitelé, žáci, rodiče − společně učit být ve společnosti a společnost,“ říká Petr Fischer v článku Sociálně debilní společnost. Jenomže náš systém je vysoce selektivní. Zcela v rozporu s idejemi společného vzdělávání jsou žáci velice předčasně vyváděni ze základních škol na víceletá gymnázia, která byla obnovena spíše jako nostalgická vzpomínka na první republiku než jako skutečná potřeba vzdělávacího systému. Mají však velkou podporu rodičovské veřejnosti, která […]
Tak se zase vynořil z přítmí Karmelitské učitelský kariérní řád. Starý zmetek vystřídal zmetek nový. Ale pěkně ověnčený hesly jako za první pětiletky „Motivovaný učitel s jasnou vizí osobního profesního růstu“. Tou vizí profesního růstu jsou dva kariérní stupně. Nazvat příchozího absolventa (v ministerské hatmatilce „začínající učitel“) kariérním stupněm (KS) 1 nic přece neznamená. Po zjednodušeném atestačním řízení (?) se každý (a co když ne?) stane „samostatným učitelem“ v KS 2. A […]
„Nejprve je nutno říci, že můj názor prošel poměrně bouřlivým vývojem, také proto, že jako anglistka/bohemistka sedím tak trochu na dvou židlích. V počátcích vysokoškolského studia jsem se zprvu vehementně přikláněla k tomu, že prznit cizí jména českými koncovkami by snad mělo být i trestné. Ovšem hned s prvním větším překladem mi došlo, že idea zachovávat v českém textu cizí příjmení v nezměněné podobě funguje mnohem lépe v teorii než […]
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, zda je věta (viz níže) napsána správně, protože jde o věnování do knihy a nerada bych tam měla chybu. Bohužel jsem z žádné knihy ani internetové jazykové příručky nepochopila, kde se čárka před spojkou a píše a kde ne. Dále na konci věty si nejsem jista, zda ještě nepatří čárka za slovo počteníčko nebo za přeje. Zde uvádím celou větu: Milá Rosálko a milý Ájo, s touto […]
Když rakouský filozof, literární kritik, esejista a vysokoškolský pedagog Konrad Paul Liessmann vydal v roce 2006 svou Teorii nevzdělanosti, rozčeřil vody evropského vysokého školství pilně realizujícího Boloňský proces jasně znějícím kritickým hlasem, jenž poukazoval na některé důsledky tohoto „reformačního“ procesu: masifikaci vzdělání, v jejímž důsledku akademická pracoviště produkují otitulované polovzdělance a nevzdělance, tržní systém definující studenta jako klienta a univerzity reformované a řízené jako podniky, z nichž mizí to nejcennější — opravdové vzdělávání. Do stejných vod míří i svou novinkou […]
