Daniela Hodrová: Román o sestupu do divočiny (Od Conradova Srdce temnoty k Ajtmatovovu Popravišti) Další upozornění na články z dřívějších ročníků časopisu Česká literatura; ČL 38 (1990), č. 2

Aleš Haman: Dvojí cesta k modernosti (Neruda a Baudelaire); Česká literatura, 2003, č. 3 O Janu Nerudovi viz též zde a zde

Studie byla publikována v časopise Česká literatura, č. 3, r. 2005 Josef Kainar pohledem Mirka Kováříka

Studie byla publikována v časopise Česká literatura, č. 6/2011. K tématu viz též ZDE.

Osudy dobrého spisovatele Jaroslava Haška a hrdiny jeho slavného románu jsou poměrně dobře známy, současně však pohled na tyto osobnosti není prost zkreslení a mýtů. To se týká i publicistické, a dokonce i odborné sféry: Poukázal na to např. literární vědec Přemysl Blažíček, když před lety nazval svoji rozsáhlou studii Haškův Švejk (čímž avizoval záměr postihnout Švejka optikou respektující pojetí autora). Nakolik román o Švejkovi čte mladá generace a jak […]

Cullerova kniha je prací teoretickou i čtenářskou. Ptá se mj. po smyslu interpretace – tedy prvku, který je v literární výchově považován za klíčový. Ze závěru recenze publikované v časopise Česká literatura č. 3, 2018: A především Culler dává na první místo báseň, nikoli teoretické teze nebo definice. Na základě jeho knihy možná nepodám rychlou ani sofistikovanou odpověď na otázku „Co je to lyrika?“. Zato ale leckterou báseň lépe nebo […]

Ze závěru studie publikované v časopise Česká literatura č. 4, 2018: Ofélie  v  prostoru  poezie  Vladimíra  Holana  zalidněné  různými  velikány  světového umění zaujímá zvláštní postavení. Rozhodně není v čele tohoto panteonu, spíše skromně postává opodál. Avšak v rámci ženských postav Holanem zpracovávaných jí rozhodně čelní pozice náleží. Její tragický osud, jak jej vylíčil William Shakespeare, v Holanově obrazotvornosti dává vyrůst se celým trsům mikropříběhů odkazujícím jak k Holanově poezii samotné, […]

Východiskem interpretační studie „Masky touhy“ je román Michala Ajvaze Cesta na jih, v argumentaci je však výrazně přihlíženo k celé autorově dosavadní beletristické a teoretické tvorbě, neboť spjatost jak mezi jednotlivými beletristickými texty, tak mezi nimi a texty teoretickými je zde velmi těsná a evidentní. Studie nejprve problematizuje přiřazování tvorby Michala Ajvaze k postmodernismu, které se děje — stejně jako v případě dalších „nálepek“, které jsou či byly Ajvazově tvorbě […]

Ze závěru studie, publikované v časopise Česká literatura, č. 6/2013: Souhlasíme se závěrem Jiřího Opelíka, že Olbrachtův přístup k překladům z románů Thomase Manna byl nebývale aktivní a autor jeho dílo tvůrčím způsobem včlenil do své tvorby. Překladům můžeme ve shodě s Opelíkem přisoudit roli katalyzátoru, díky němuž se uspíšila kvalitativní proměna Olbrachtova díla, započatá na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Ivan Olbracht adaptoval vybrané rysy Mannovy poetiky […]